Povídka

Tajemství ve starých zrcadlech
Četba díla zabere cca 14 min.

Autor: Astra

1. Ve skrýši u Děsmana

Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl těžký, plný vůně starých knih a rozkládajícího se vosku ze svíček,které dohořívaly ve svícnu na stolku.Hledala jsem záminku, jak ho přemluvit, aby mi dovolil prohlédnout si některé z jeho vzácných knih, které mi kdysi ukazoval, když jsem byla malá. Nejvíc mě zajímala ta o čaroději, co zaháněl stíny svým zvláštním znamením.

Děsman na mě ale podrážděně zavrčel s tou jeho podivnou onakou řečí: „Nerušila mě tu při mém rozjímání! Kdo ví, kam jsem ty knihy už založil. Copak nevidí, že tady mám plné regály? A ona si jen tak přijde a ruší mě tu! Myslí si, že jí budu okamžitě hledat ty staré knihy?“

Prosila jsem ho, ať mě nechá najít si je sama. To ale odmítl. „Nesmí se těch knih nikdo ani dotknout!“ odsekl. Když jsem se zeptala proč, jen mlčel. Pak sfoukl svícen na stole a poslal mě pryč, do tmy.

Nechtělo se mi od něj odejít. Jakmile jsem si všimla, že už podřimuje, sundala jsem ze stěny starou zaprášenou lucernu,která visí u vchodu a vydala se šmejdit po skrýši. Světlo lucerny přitom zvláštně zablikalo a přitom jsem si všimla jiného světla,které problikávalo směrem k tmavému rohu, kde stálo staré zrcadlo.

2. Co je v tom zrcadle?

To světlo opravdu vycházelo ze zrcadla! Pomalu jsem k němu přistoupila, zkoumala jsem, odkud se to světlo bere. Musí to být přeci jen odraz, ne? Ale žádný odraz jsem nenašla. Zdálo se mi, že vidím v zrcadle něco jako jiný svět.

Setřela jsem rukou trochu prachu z povrchu a uviděla svůj odraz. Nebyla jsem to ale úplně já. Byla to ona – ta s minula, kterou jsem viděla už dřív. Lehce se usmála a zašeptala: „Tu knihu, co hledáš, už nemá. Odnesl si ji starý čaroděj. Potřebuje zachránit někoho, koho obr vězní v neproniknutelné truhle. Děsman ale tvrdí, že na to ten čaroděj nestačí sám. Možná tě bude potřebovat, ale to ti Děsman nepoví.“

Napjatě jsem poslouchala a ptala se: „Víš, kde ten čaroděj teď je?“ Ona jen pokrčila rameny a řekla, ať se zeptám toho ve stínu. Ukázala na mou levou ruku a zašeptala: „Dotkni se levou dlaní tohoto zrcadla.“

Zrovna když jsem to chtěla udělat, probudil se Děsman. Jeho hlas hromově zaduněl: „Nesmí se dotknout toho zrcadla!“

Ta v zrcadle zmizela a já se Děsmana zeptala:,,Co se stane,když se toho zrcadla dotknu?“

Děsman ke mně přistoupil a chytl mi levou ruku,těžce si povzdechl:,,Je to nebezpečné,bere to energii přes to znamení,co má v levé dlani,mohla by se dostat dovnitř,ale ven už by zvládnout nemusela,nechala by tam další část své duše,stačí,že už tam jedna je,nemusí tam být ještě další!“

Tak jsem se Děsmana zeptala:,,Ta v zrcadle je moje část duše?“

Děsman se rozkašlal a pak zachraptěl:,,Jistě že je,ale tu už nikdy zpátky nedostane!“

,,Jak to?Vysvětli mi to,prosím!“

Zaprosila jsem Děsmana a on na mě naštvaně zahučel:,,Byla vždycky neposlušná a dělala pokaždé všechno to,před čím jsem ji varoval!“

Tak jsem se omluvila:,,Tak promiň,je mi to líto,že se na mě pořád zlobíš!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
aneb o komunikaci ...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
1.Potopa ve věži Obr Ínemak po tom, co mi minule Čaroměn uspal znamení ve dlani, se začal chova...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
  Bylo mi asi čtrnáct nebo patnáct. Jezdil jsem tehdy každé léto na tábory. A taky pak býva...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
předchozí část zde   VIII. Markétka Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí sko...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
A tak jsem na to tenkrát přišel. Co mi to dalo hlavy lámání! Skoro celou polovinu života. A to už...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
0