Vepřík Hů, je sova.
Holmes Kam je kůzle?
Vepřík Rozumím. Já mu rozumím. Kdo je kůzle? To je moje bývalá, přítelkyně. Hérečka.
Holmes Některé herečky jsou svině.
Vepřík Ale ne, vono svině není, tedy jako v tom špatným smyslu. Svině je moje manželka. Asi tedy vlastně byla. Protože je nezvěstná.
Holmes Proč ale říkáte své manželce, že je svině?
Vepřík Neříkám, že je svině. Vona se Svině jmenuje. Co jsme se tomu jejímu jménu nasmáli. Moje Svině pane, když se smála, tak se jí nádherně třásly všechny bradavky na prsou, až se z toho počůrala. Ach jo.
Holmes Kdy to bylo?
Vepřík To bylo někdy koncem minulého podzimu, vím, že jí to pak hrozně studilo. Proč se na to ptáte?
Holmes Mě nezajímá, kdy se jí třásly bradavky nebo kdy se počůrala, ale kdy se vám potratila?
Vepřík Tak úplně poprvé se ztratila předloni po návštěvě muzikálu Zabijačka. Našel jsem ji pak opilou mezi bezdomovcema. Měla hroznou deprézi.
Holmes Co to je bezdomovcema?
Vepřík Bezdomovci, to jsou takový ty opilý špinavý lidi, co se válejí na ulicích.
Holmes Aha, houmeles.
Vepřík Houmeles? Představte si, že ty cynici v divadle dávali ke každý vstupence jako bonus vytištěnej podrobnej recept na prdelačku! To byl tedy bonus.
Holmes Prdlačku?
Vepřík Ale prdlačku, prdlačku. Prdelačku. To je taková červená polívka.
Holmes Yes boršč.
Vepřík To já jíst nebudu. Prdelačka. To je vlastně anglicky bloody soup.
Holmes Bledý sup?
Vepřík No.
Holmes U vás jíte supy?
Vepřík No.
Holmes Ona se už Lady, madam, prasnice ztratila víckrát?
Vepřík Neříkejte jí madam, Svině si nepotrpěla na bonton. Mluvte o ní jako o Svini s velkým es! Jméno je, nebo vlastně možná bylo, její chloubou. Ona se Svině ztrácela permanentně. Ale já vždycky věděl, že se dřív nebo později zase vrátí.
Holmes Proč si myslíte, že je to dnešní zmizení jiné, než jindy? Byl jste se zeptat u Houmeles? Bezdomovci? Co když se zase najde?
Vepřík O to právě jde, pane Ho, Ho, bezdomovec. Vždycky, když se ztratila, tak jsem byl rád, že je od ní na chvíli pokoj a můžu si zavolat svým kámoškám. Nejlepší byla jedna bachyně z Bechyně. Ona měla známou ve školní jídelně a tam jsme se vždycky přežrali zbytků, jako prasata. To byly vepřové hody. Jenže teď jsem nějakej nervózní. Ráno jako obvykle vyšla na dvorek, aby si vyrejpala v záhonku něco k snídani, ale domů už se nevrátila ani na oběd. Myslím, že je v čudu. Nevzala si chuděra ani mobil.
Holmes. Máte na někoho podezření?
Vepřík Mám.
Holmes Na koho?
Vepřík Na koho co?
Holmes Na koho máte podezření? Vy opravdu děláte čest svému příjmení, Mister Stupid.
Vepřík Jo takhlenc, na Kůzle. Ono vždycky strašně žárlilo. Když jsme spolu ještě hráli, tak si na mě myslelo.
Holmes Vy jste měl s kůzletem nějaký poměr?
Vepřík Jak to myslíte? Poměr.
Holmes Jako vážný vztah.
Vepřík Tak to ne. Poloměr, ne. Já jsem spíš na takový ty prasečinky. Jen jednou jsme se líbali za praktikáblem a já jsem přitom držel kůzle za kozy. No a jednou jsem mu masíroval rohy. A tuhle jsem si ho i podojil.
Nápad – ★★★☆☆
Spojení geniálního detektiva Sherlocka Holmese a antropomorfního, poněkud prostoduchého prasátka je příjemně absurdní a otevírá dveře bláznivé komedii. Samotná zápletka je sice velmi jednoduchá a slouží spíše jako věšák na sérii slovních hříček, ale pro formát krátké divadelní scénky funguje dobře. Originalita trochu trpí nadužíváním starších a předvídatelných vtipů (komolení jmen, šejk/Shakespeare), nicméně jako odlehčená groteska má text svůj nezpochybnitelný potenciál.
Atmosféra – ★★★★☆
Textu se daří velmi rychle navodit uvolněnou, kabaretní náladu, která připomíná klasické estrádní scénky. Kontrast mezi suchým, racionálním Holmesem a zmateným, živočišným Vepříkem vytváří funkční komediální napětí. Čtenář či divák je okamžitě vtažen do bláznivého světa, kde se nebere nic vážně a kde i vražda manželky končí úvahou nad ovarem.
Provedení – ★★★☆☆
Dialogy mají svižné tempo, dobře odsýpají a slovní přestřelky udržují čtenářovu pozornost. Z hlediska scenáristického řemesla by však bylo nutné vizuálně oddělit scénické poznámky od samotných promluv (například kurzívou nebo závorkami), aby se text hercům lépe četl a nepletl se s replikami. Objevuje se zde několik překlepů a chybějících čárek, což sice nebrání plynulosti čtení, ale před případnou realizací by si scénář zasloužil pečlivější korekturu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o úsměvnou a nenáročnou divadelní hříčku, která sází na absurditu a lavinu slovního humoru. Ačkoliv některé vtipy působí trochu staromódně, autorská dvojice prokazuje cit pro komediální načasování a tvorbu svižných dialogů. S drobnými úpravami ve formátování scénických poznámek by z textu mohla být velmi vděčná scénka pro amatérské divadlo nebo kabaret. Pokračujte v psaní, máte smysl pro humor, který dokáže diváky zaručeně pobavit!