Moran se znovu rozesmál a poznamenal: „To nepomůže. Myslím, že čeká spíš na mě.”
Obr zavrčel: „Už mě oba přestáváte bavit! Ty s tím svým nevyzpytatelným znamením mě štveš čím dál víc – budu s tím muset něco udělat! A ty, Morane, konečně udělej něco pořádně! Donesl jsi Normanovi a jeho dceři tu truhlu plnou pokladu jako omluvu, že odstupuješ od svatby. Přijali to, ale přitom pořád dokola to tu řeší! Jak to vlastně je?!”
Moran si ztěžka povzdechl: „Norman si myslí, že ta truhla je málo. A jeho dcera s ním souhlasí. Přijali ji, ale nestačí jim to.”
Obr se zamračil ještě víc a zeptal se: „A co by teda ještě chtěli?!”
Moran pokrčil rameny a ušklíbl se: „Spravedlnost.”
Obr se na to zatvářil moc hrozivě: „A co u nich znamená spravedlnost?”
Moran se na mě podíval a odpověděl: „Její smrt.”
Obr zařval: „Cože?!”
Moran přikývl: „Norman to přece říkal! Chce ji zabít. Pořád sem leze, aby něco zjistil, a když se mu naskytne příležitost, využije ji. Je mu jedno, jestli ho za to zabiješ, hlavně že splní přání své dceři.”
Obr se rozčílil, shodil mě ze svého klína a vyskočil na nohy. Z jeho těla vyšlehl blesk, jak zařval: „Tak to už je moc! Okamžitě je nechám zavřít do vězení – oba, Normana i jeho dceru! A tu truhlu s pokladem zabavuju za to, že mě tak dlouho otravovali!”
Moran se rozesmál: „Vsadím se, že Norman už půlku s té truhly rozdal své bandě!”
Obr ukázal na mě a zavrčel: „Vidíš, co všechno se stalo jen kvůli tvým útěkům? Ve vlastním zájmu bys měla jít do věže a v klidu tam přečkávat a přemýšlet o sobě!”
Zamračila jsem se: „Nechci jít do věže a přečkávat tam!”
Ínemak zvedl obočí: „A co teda chceš?”
Šla jsem k němu a objala jsem ho: „Chci být tady s tebou!”
Obr mě ale odstrčil a zavrčel: „Ne. Se mnou tu být nemůžeš. Naštvala jsi mě – mám tě právě dost!”
Tak jsem odsekla: „Dobře, tak půjdu navštívit Silvera!”
Obr zařval: „To ať tě ani nenapadne!”
Moran se zase rozesmál: „Tak půjde se mnou za Normanem a jeho dcerou do léčírny. Pokusíme se to urovnat a ty zatím zajdi k Normanovi do jeho hradu a zjisti, kolik z té truhly ještě zbylo. Když jim povím, že si truhlu zabavuješ, budou šílet – ale máš pravdu, zasloužíš si ji!”
Obr na to kývl,pak na mě naštvaně zafuněl: „Radši bych tě viděl zavřenou ve věži, ale Ohyna tam s tebou nechci nechávat. Pustit tě do léčírny znamená další hádku. Zavřít tě do vězení taky nepůjde – za chvíli bys volala, ať pro tebe přijdu…,mám tě fakt dost!…Říkám ti znovu- žádný Silver!Asi by bylo nejlepší tě jít hodit do černé propasti, co?”
Rychle jsem zavrtěla hlavou: „Ne, Ínemaku! Radši půjdu s Moranem do léčírny a pomůžu mu to urovnat! Nechci do černé propasti!”
Obr chvíli váhal, ale nakonec souhlasil. Ještě zahučel: „Morane, ručíš za ni! Jestli ti zmizí nebo provede další malér, spočítám ti to!”
Moran se obrovi uklonil a uklidnil ho: „Slibuju, že to zvládneme a pak si všichni připijeme na usmířenou!”
Hlasité předčítání
