Jakmile se ocitli venku, Šulc se zatvářil tvrdě a zašeptal: „Ty vole, chybělo málo a už bych mu jí natáhnul!”
„Ty krávo, já taky!” pokýval hlavou Fuckie. „V takovejch chvílích se musím opravdu hodně ovládat, abych nevylít!”
„Moje řeč,” přidal se Pšenda, jemuž očividně otrnulo. „To jsem tuhle srazil pěstí matku i s dcerou…”
Sotva to vypustil z úst, zamyslel se, podrbal se na hlavě a vyhrkl: „Tak to nebylo. To jsem omylem smíchal dvě historky.”
„Tak já už půjdu domu,” řekl Šulc.
„I já,” souhlasil Jiří.
„Jo, jde se,” přidal se Fuckie.
Všichni čekali, že se ozve Ludvík, ale ten se už s nimi dávno nebyl. Pohrávaje si s kružítkem, odskotačil bez rozloučení na tramvaj a odjel.
„Ale dobrá akce to byla,” připustil Pšenda.
Ostatní přikývli a začali se rozcházet do svých domovů.
„Takovejch víc!” zakřičel ještě Šulc. „To budou zejtra kluci ve škole mrkat, až budeme vyprávět, jak jsme supr zachlastali!”
Pak se rozešli a ozvěny jejich kroků se vpily do ulice velkoměsta.
Hlasité předčítání
Asi bych pořád neopakoval, jak je Šulc zkušený, ale je to dobrý, podobnejch večírků jsme všichni zažili:)