4. Setkání v léčírně✨
Ínemak mě pak odnesl do léčírny. Marmond už tam čekal. Klaněl se před obrem zase až k zemi, prosil,škemral a žadonil. Ínemak na něho křikl:
,,Nech toho divadla a laskavě ji uspi to znamení!”
Marmond se zvedl na kolena a s provinilým tónem vypravil:
„Chybí mi k tomu jedna vzácná, moc drahá přísada…“ Obr nespokojeně zavrčel:
,,Jdi se domluvit za tlusťochem, ten ti se vším pomůže,hlavně, aby byla zase v pohodě — bez ohrožení! Zaplatím, co si řekneš… A hlídej ji tu!“
Pak obr zmizel pryč a nechal mě tam s Marmondem, který pořád klečel na zemi. Ztěžka si povzdechl,vstal… podíval se na mě:
,,Půjdu za tlusťochem raději sám, počkáš tu v léčírně, jdi zatím za Normanem…Vidíš?Tam ti leží!”
Otočila jsem se směrem, kam ukázal, že tam leží Norman. Když jsem ho uviděla, byl celý zničený.Měl zavázané oči a ztěžka dýchal. Šla jsem k němu a příšera, co u něho stála mi řekla,že je na tom Norman moc zle a abych ho nevzbudila.
Ale sotva to dořekla, Norman se probral a zařval:
,,Chci pít!”
Bylo to i trochu legrační, jak se ho příšera snažila uklidnit a Norman mával rukama, aby ji mohl praštit..a ona uhýbala. Šla jsem k němu a chytila ho za ruku, zeptala se:
,,Poznáš mě po hlase?”
Norman vykřikl:
,,Tebe poznám i bez hlasu! Hned pojď ke mě a pověz mi, co se to všechno přihodilo?”
Sedla jsem si k Normanovi a zeptala se ho:
,,Ty si nevzpomínáš, jak jsi se opil v té chatě v horách?”
Norman po mě chňapl a pevně si mě přimáčkl k sobě:
,,Ale jo,na to si vzpomínám…ale co se stalo pak? To je záhada! Najednou jsem tu! Najednou je všechno při starým a já se zase válím v téhle mizerné léčírně! Chci pryč! Ale tak moc mě pálí oči, že nic nevidím! Léčitel mě zakázal opustit tuhle postel! A nikdo mi nic není schopný vysvětlit! Ty tu budeš se mnou, ty mě uzdravíš a pak spolu vypadnem! A neříkej, že jsi zas lenošná!”
Tak jsem se zasmála a řekla:,,Jo, ty to víš, že jsem a nemusím to ani říkat!”
Pak jsem Normanovi povídala všechno, co se přihodilo,až jsem úplně zaspala…
Vzbudil mě Marmond, vyzvedl mě od Normana a odnesl do léčivé uspávací lázně, která mi uspí znamení.
Slyšela jsem Normana, jak na mě volá, ale pak jsem se propadla do těžkého, hlubokého spánku,beze snů.
Když jsem se probrala v temné věži, cítila jsem tak velkou únavu a vyčerpání, jako bych prošla všechny světy ve vesmíru.





















