„Hlavně zmlkni, nebo si to ještě rozmyslím,“ přerušila řidička a odhodlaně se připoutala.
„Začínám si na tvé vyhrožování zvykat, takže ho protentokrát přejdu bez poznámky.“
Jenny se pousmála.
„Byla má pomoc užitečná? Ohodnoť prosím – jen si dělám prdel, startuj už!“
Sportovní model Wasp od firmy TekRobotics se sebevědomě vznesl do vzduchu.
Jenny milovala řízení. Patřila mezi pár fajnšmekrů, kteří si nechávali do svých aut montovat knipl a instalovat možnost ručního ovládání vozidla. Byla to její vášeň. Šlo o docela drahý a náročný špás. Splnit všechny podmínky a zaplatit veškeré poplatky spojené se získáním řidičské licence byl běh na hodně dlouhé a drahé trati. Ona to však zvládla už ve svých dvaceti letech z úspor z prvních kšeftů.
Za peníze z poslední akce si koupila Wasp. Luxusní sportovní vozidlo s možností přepnutí na tryskový pohon a doletem na hranici stratosféry, které vlastnila sotva hrstka lidí ve státech. Ve výbavě se špičkovou umělou inteligencí Aldebaran třináct tečka dva, jejíž komplexnost nedala spát mnoha lidem, kteří hledali hranice mezi algoritmy a skutečným vědomím. Humanoidní roboti s inteligencí Aldebaran byli schopní učit se a rozvíjet své myšlenky a talenty stejně jako lidé. Některé páry si je dokonce pořizovaly k adopci v počátečním čistém nastavení nemluvněte. Žádný jiný dopravní prostředek něčím podobným ještě nedisponoval. Wasp byl první svého druhu.
Na palubním počítači se rozzářila ikona příchozího hovoru. Jenny ji zkontrolovala letmým pohledem. Do prdele.
„Soudě podle tvého výrazu, jsi určitě zaregistrovala, že ti volá Lucas. Mám to přijmout?“ zahlaholila umělá inteligence.
Jenny zakroutila hlavou.
„Chápu, že ses ještě před chvílí pokusila zabít, a pořád jsi plná emocí a tak. Ale jestli si bude Lucas myslet, že jsi pláchla, už se o to nebudeš muset příště pokoušet.“
Jenny polkla a otráveně vzdychla. „Tak to zvedni.“
„Jsi tam, svině?“ ozvalo se z reproduktoru.
Apatický výraz a obrácení očí v sloup. „Kde bych asi byla, co chceš?“
„Něco tu pro tebe mám, tak na to sakra šlápni a koukej přikvačit v tom předraženým fáru, který stálo životy dvou našich dobrejch lidí,“ připomněl Lucas, protože moc dobře věděl, jakou bolest tím způsobí.
Jenny zatnula čelisti a měla, co dělat, aby zadržela proud slz, který se jí tlačil do očí. „Jak chceš,“ procedila neochotně.
„Máš dvacet zatracenejch minut!“
Stihla to za dvanáct. Ne, že by se na setkání s Lucasem těšila, spíše řídila jako dálniční police z prastarých německých seriálů.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh staví na klasických, ale velmi oblíbených cyberpunkových motivech – cynická hrdinka na dně, bezcitný gang a high-tech svět plný propastných sociálních rozdílů. Přestože zápletka s vykoupením skrze záchranu nevinného nováčka není úplně nová, dokázal jsi ji oživit skvělým prvkem sarkastické umělé inteligence, která funguje jako hrdinčino svědomí. Nosná myšlenka sebeobětování dává příběhu silný smysl a hloubku, na které se dá do budoucna skvěle stavět.
Atmosféra – ★★★★★
Tady jsi odvedl naprosto fantastickou práci, protože se ti podařilo mě okamžitě vtáhnout do děje. Kontrast mezi luxusním, sterilním interiérem mluvícího auta a špinavou, beznadějnou realitou ulice i Lucasova doupěte je z textu přímo hmatatelný. Emoce hlavní hrdinky – její vyhoření, apatie i postupné probouzení soucitu – působí velmi uvěřitelně a tíživě. Závěrečná scéna v opuštěné nemocnici má skvěle vybudované napětí a mrazivý, nevyhnutelný nádech.
Provedení – ★★★★☆
Text je velmi čtivý, má svižné tempo a dialogy působí přirozeně, obzvlášť slovní přestřelky mezi Jenny a umělou inteligencí jsou napsané s velkým citem pro ironii. Stylistika je na dobré úrovni, i když občas narazíš na mírně krkolomná spojení (např. ‘nasadil kardinální korunu’) a v textu se objevují drobné překlepy či chybějící interpunkce v souvětích. Tyto mušky ale nijak zásadně nenarušují plynulost vyprávění, protože obsahově a rytmicky jsi to zvládl na výbornou.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi vyzrálou a poutavou povídku, která ukazuje tvůj cit pro budování světa a psychologii postav. Dokázal jsi na malé ploše odvyprávět ucelený příběh s jasným obloukem a silnou pointou, což je u amatérských textů vzácné a velmi cenné. Pokud do budoucna zapracuješ na drobných stylistických a gramatických nedokonalostech, budou tvé texty působit naprosto profesionálně. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký talent a tvé příběhy mají čtenářům co předat!