Povídka

Houba
Četba díla zabere cca 2 min.

Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnějším v celé řade ledových paneláků prorostlých systémem nikdy nefungujícího ústředního topení. Marie tím trpěla o to více, že trpěly její květiny. Přestože zimovaly, nastalý tepelný šok byl pro ně nesnesitelný. Když se Marie po měsíci léčení vrátila domů, našla je všechny mrtvé. Až na jednu.

Houba vesele bujela. Obsadila spáry mezi okny a odtud se pomalu nastěhovávala do hnijících květináčů.

Alespoň něco.

Marie mrtvé ostatky vyházela a bujaré fialově houbě udělala pohodlí. Přesně takové, jaké si přála. Už do týdne se houba rozpučela. Ovládla pokoj se všemi jeho stěnami a svým fosforeskujícím pylem si podmanila Mariiny smysly.

„Je nádherná,“ vyprávěla nám o houbě šílená Marie, „ve tmě svítí a hřeje. Už nepotřebuji topení. Už nepotřebuji nikoho.“

Marie zemřela sama. A to za přinejmenším prapodivuhodných okolností.

Když se jednou vrátila domů, zjistila, že jí houba opustila. Zanechala za sebou jen holé bílé stěny, zbytky pizzy od večeře a pár jejich společných fotek.

Marii propadl běs, vyběhla k oknu, vyrazila okenice a rozječela se na celé sídliště: „Copak jsem ti toho nedala dost?! Copak jsem ti toho nedala dost?!…“

Všichni jsme to slyšeli. Názory sousedů se ale liší v tom, co následovalo.

Marie z oken vypadla, zaječela, rozpleskla se na chodník a na místě zemřela. Nikoli následkem pádu, ale dlouhodobým podchlazením.

Vyskočila? Pravděpodobně. Někdo ale mluví o zvláštním fialovém stínu, o houbovité postavě, která jí z okna vystrčila.

Mrtvá je mrtvá, ale novému obyvateli pokoje se daří dobře. Udržuje v něm konstantní teplotu pod bodem mrazu a o šílené Marii vždycky mluví jenom v dobrém.

Neptáme se a čekáme, co se stane s příchodem jara.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

martin novák

čas od času
si člověk řekne "?"
čas od času
o tom i napíše...

www.casodcasu.cz

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
1. Velkolepá paní Karmína v Temnovišti Obr mě přivedl do Temnoviště, když už byla ohni...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
Nové dobrodružství ze snů Rogas se zlobí Byl chladný večer, když jsem se objevila na prahu ...
Může duch vyprávět svůj příběh? Proč by nemohl, když má komu? Ale, co když ho nikdo neusly...
předchozí část zde … Vzbudil jsem se na podlaze někdy kolem osmé ráno, celý rozbolavělý, se...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nové dobrodružství ze snů Rogas se zlobí Byl chladný večer, když jsem se objevila na prahu ...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
předchozí část zde   IV. Droga Jiří čekal, až se jej na To kultista konečně zeptá. ...
předchozí část zde II. Stínohra Celý ten dlouhý den byl absolutně prázdný, nudný, plný jedn...
Alexandra se probudila časně zrána. Slunce ještě nestačilo vyjít, dá-li se zbytku naší největ...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
silhouette of man standing beside shore under brown sky during daytime
Bylo to jen několik týdnů, kdy se svět změnil k nepoznání. Pandemie se šířila rychle a nekontro...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
předchozí část zde   III. Hostimil Čajovna Hostimil ležela v zapadlé zatuchlé křivolak...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
1.Potopa ve věži Obr Ínemak po tom, co mi minule Čaroměn uspal znamení ve dlani, se začal chova...
*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
0