Povídka

Bubble
Četba díla zabere cca 5 min.

Ano, určitě to tak musí být.

Nenapadá mě žádný jiný pádný důvod, proč bych se jinak ocitla na tomhle místě.

Moji nejlepší přátelé pro mě určitě chystají nějaké velkolepé překvapení.

Začínám se dostávat do euforie ze zážitků, který na mě jisto jistě čeká už v blízké době.

Moje nadšení rezonuje a prostor kolem mne se začíná pomalu, ale o to s větší intenzitou vlnit.

Ano!

Už je to blízko! Nikdy jsem nebyla o něčem tak přesvědčena, jako v tento moment.

Prostor kolem mě už není to, co býval a pomalu ztrácím balanc. Jsem na vrcholu svého blaha.

Zážitek, jako žádný jiný v mém dosavadním životě. Prostor kolem mne už je značně rozmazaný. Čekám, kdy přijde ten zlom a kdy vše vybublá na povrch a já se stanu středem pozornosti !

Je mi značně vedro a začínám se potit. Zážitek, který zrovna v tuto chvíli prozívám je na maximální úrovni!

Úplně to ve mně pulzuje a dostávám se do varu.

Omdlívám!

V tu chvíli jsem úplně dezorientována a celkově paralyzovaná. Nemůžu se pohnout.

Bezvládné tělo plave na povrchu hladiny.

V tom slyším ohlušující zvuk, jaký jsem ještě schopna zaregistrovat.

KLAP!

Někde z dálky slyším tlumeny hlas, který jsem ještě schopna vnímat.

Beatris!

Jestli už dovřela voda z varné konvice, tak mi prosím tě zalij to kafe na lince.

Upadám do nemilosti.

Tohle je autenticky příběh akvarijní rybky, která se v nesprávný čas ocitla na nesprávném místě z neznámých důvodů.

Její jméno neznáme, ale kdyby jste měli tu možnost potkat Patrika, tak vám ho určitě sdělí. A pokud nebudete mít tu možnost, tak by bylo na místě pojmenovat jí Bubble.

O autorovi

Fifka

Jsem ctihodný amatér v počátcích tvůrčího psaní. Píšu jak mi to mozek předkládá a dle svého nejlepšího ,ač laického umu to pálím do klávesnice. Kritika vítána protože proč ne :) Snad to někoho potěší nebo rozesměje snad neurazí. A když ano, tak záměr splněn. Vím že jsem amater a proto a propo.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
Když jsem jednou kráčel otevřeným vesmírem po šňůře na prádlo, všiml jsem si úžasné záře...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
  Mám malé řeznictví na obchodní ulici. Nahoře nad námi se tyčí mrakodrapy. Jedni mají bi...
Už jsou tu zase. Novináři, paparazzi, šťouralové a jiní, kteří mi otravují život. Nemohu jim d...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Tornáďan   Každý Nový rok si říkám, že i bez osobních předsevzetí prožiju svůj živo...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
Přesn(á)idavka Dej to sem nebo ti to vyrvu z ruky ty polotovare! Nečum na mě a hrň to do mě! He...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Poprvé se to stalo asi před rokem. Eva pracovala jako masérka. Byla to mladá perspektivní žena, kt...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
  Mám malé řeznictví na obchodní ulici. Nahoře nad námi se tyčí mrakodrapy. Jedni mají bi...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Tornáďan   Každý Nový rok si říkám, že i bez osobních předsevzetí prožiju svůj živo...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Seděl jsem na kozlíku svého vozu a můj Kůň si pomalu vykračoval po cestě k domovu. Jezdím na n...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku