Tak jsem se zeptala:,,A co mám pro tebe udělat?”
Stín zašeptal:
,, Ztrhni Marmondovi s krku ten amulet,který má schovaný pod pláštěm,prosím,uděláš to?Jestli se ti to podaří,odhodíš ten amulet co nejdál,chytíš Marmonda okolo krku a strhneš ho k sobě,aby neviděl,kam amulet dopadne a nemohl si ho vzít,je to pro mě důležitý!”
Kývla jsem:,,Dobře,pokusím se o to!A co se stane,když se mi to podaří?”
Stín mi pošeptal:,,Nebude mě už moct nikdy přivolat a čerpat ode mě informace,který pak zneužije!Dej pozor,je zákeřný a dokáže ublížit,ale je pro tebe důležitý,abys s ním promluvila!”
Stín mi pomohl až nahoru.Marmond tu seděl až na tom nejvyšším kameni.
Na hoře s Marmondem
Když mě uviděl,jak se za ním snažím dostat,ušklíbl se a řekl:
,,To je dost,že jsi za mnou konečně přišla!”
Zeptala jsem se:,,Ty víš kde je Norman?”
Čaroděj se zle zasmál:,,Tak toho chceš najít?Nic víc?”
Ukázal,abych si k němu přisedla,ale moc se mi nechtělo,zeptala jsem se znovu:
,,Řekni mi prosím,co se stalo s Normanem a kde je?”
Marmond se mračil,ztěžka si povzdechl:
,,Co ti na tom záleží?Prostě je pryč!Možná už je mrtvý,nebo taky ne,k čertu s Normanem!”
Nelíbilo se mi,že mi neodpoví na otázku,přitom to určitě ví!Sedla jsem si tak,abych se mu mohla podívat,co má za amulet pod pláštěm,ale on má na krku těch amuletů víc!Zeptala jsem se ho:
,,Co mi povíš o tom stínu,který mě pořád sleduje?”
Marmond pohl ramenem,zamyšleně řekl:
,,Možná je to začarovaný anděl,možná je to jen bezvýznamný někdo,koho sis odněkud přitáhla,to musíš vědět ty,nebo je to něčí najatý špeh?Raději se už na nic neptej,ty tvoje otázky mi vadí!”
Tvářil se protivně a prohlížel si moji levou dlaň,zeptala jsem se ho:
,,Ty ten stín přeci poznáš, můžeš mi to prosím líp vysvětlit?”
Marmond se chytl za čelo a zakroutil hlavou,vypadal tak divně zničeně,unaveně vyhrkl:
,,Ale no tak,už přestaň vyzvídat!Přišla jsi za mnou snad s jiného důvodu!Přivolej obra!”
Řekla jsem mu:
,,Myslím,že se obr zlobí a nepřijde,ví,že tu spolu sedíme,určitě mě sleduje kukátkem a kdyby chtěl,tak už dávno tu je!”
Marmond mě chytl za paže a vstal,varovně na mě zahučel:
,,Jestli hned nepřivoláš obra,shodím tě dolů!Nevím,co si obr vlastně myslí, když tě nechává s Normanem,že jsi v bezpečí?Že si na Normana netroufnu?A že ti neublížím jen proto,že patříš k obrovi?”
Takto mě držel a upřeně se mi díval do očí:
,,Tvoje znamení se právě probouzí!Hodím tě dolů a jestli pro tebe tvůj obr hned nepřijde,bude po tobě!”
Cítila jsem velký tlak v hlavě,jak se mi valí silná energie s hlavy dál,do očí,který se mi zamlžily,do srdce,který se silně rozbušilo, do dlaně, která mě hned začala pálit,pak se to stalo,vyjel ze mě tak silný výboj,až to pro blesklo a zasáhlo Marmonda! On zařval a pustil mě,letěla jsem dolů,s dlaně se mi kouřilo a zděšeně jsem zavolala:
,,Ínemaku pomoc!”