Povídka

Soud
Četba díla zabere cca 2 min.

Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Autor: Martina196

Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu otáčela dokola a její velké modré oči si detailně prohlížely každý kout její milované zahrady. Chtěla si dobře zapamatovat každou květinu, každou sochu a každý sebemenší detail, který v tento okamžik zahlédla. Chtěla si to zapamatovat proto, že dnešní den je možná tím posledním na dlouhou dobu, kdy na své zahradě může trávit čas kvůli své velké chybě.

Jedno hloupé, nepromyšlené rozhodnutí jí může stát to nejcennější, co každý člověk ve svém životě má, a to je svoboda. Poklekla vedle svých nejoblíbenějších rudých růží a se smutkem je hladila očima.

„Proč zrovna rudé růže jsou mé nejoblíbenější,“ ptala se sama sebe, ale odpověď na otázku neznala. Poté si položila prst na trn růže a silou s ním tlačila, dokud se jí na prstu neobjevila kapka krve. Pozorně kapku prohlížela, její tmavou sytou rudou barvu, během čehož začaly po bledé ženské tváři téct slzy.

Žena jménem Nicole nechala slzy téct. Tekly ve velkých proudech, které jí dopadaly do klína. Dál pozorovala rudé růže a přemýšlela o své největší životní chybě.

„Proč jsem se jen nevypořádala se svým smutkem jinak? Proč jsem jen vypila tolik whiskey a sedla za volant,“ znělo Nicole v hlavě. „Proč? Proč? Proč?!“ volala do zahrady, která jí před očima pomalu mizela za slzami.

Poté už nic neviděla, jen tmu.

Viděla sebe za volantem, jak vjíždí do křižovatky z vedlejší silnice a najednou slyší velkou ránu. To byl ten okamžik velké chyby. Ten okamžik, kdy kvůli její hlouposti vyhasl mladý lidský nevinný život.

„Kvůli mně někdo přišel o sestru, přítelkyni, dceru,“ pronesla nahlas a vrátila se zpět do zahrady. „Nejhorší na tom je, mé milé růže, že vím, jaké to je o někoho přijít. Život mého bratra vyhasl také na silnici a jeho chyba to nebyla. Nevěděla jsem, jak se vypořádat se smutkem a vztekem, který mě naprosto ovládl, tak jsem pila whiskey. Hodně whiskey! A pak – vlastně už ani nevím, proč jsem se ocitla za volantem – se to stalo. Jak já přišla o bratra, tak kvůli mně někdo přišel o sestru. Zítra mě čeká soud a kvůli mé velké chybě vás, mé milé růže, už možná nikdy neuvidím,“ řekla Nicol růžím a dál plakala.

 

 

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Martina196

Mladá dívka s velkými sny a touhou stát se spisovatelkou.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Předsvatební oslava U Morana v jeho paláci probíhaly přípravy na velkou svatbu. Moran pozval obr...
  Měl zmapované všechny zastávky metra. Dokonale věděl, které jsou v jakou dobu nejrušněj...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Sleep White Winter, album: Dreamscapes (2013)
Kde to kruci jsem? Na nic si nepamatuji. Všude je tma. Ruce mám napřažené před sebou a zoufale se s...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
  Mraky se rozestoupily. Už přestalo pršet. Vylezl zpod přístřešku, zadíval se na nebe a na...
...Jen taková kratší předmluva slovy toho ve stínu: „Kdysi si přála přítele. Někoho, kdo by ...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
„Slyším!“ „Ahoj. Co děláš?“ „Věším tvé nemravné pózy.“ „Nechals je zarámovat?...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Pozvání na oslavu Když mě obr Ínemak přivedl do svého temného hradu v Temnovišti, ucítila jsem...
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
0