Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Ohyn se zašklebil a řekl:

„Ani náhodou, jen si to hezky vypij sama, jinak povím pánovi, že jsi ho neposlechla a dívala se kukátkem na Morana, když ti to zakázal!“

Naštvaně jsem se na něj podívala a rozhodla se ho zlobit:

„Ohy, prosím, nebuď pořád tak protivný žalobník, jinak to na tebe vyliju!“

Ohyn na to zadržel smích a řekl:

„To ať tě ani nenapadne, to by sis mohla zkusit!“

Ale dál u mě stál jenom tak a čekal, co udělám. Tak jsem se postavila před něj, znovu se zeptala, jestli se napije, dala mu ten pohár až k puse, ale on se nechal polít a řekl:

„Ty to od obra schytáš, povím to na tebe! Určitě tě teď bude obr trápit místo Zoltyho!“

Syčel na mě Ohyn, tak jsem na něj skočila a povalila ho na zem. Řekla jsem mu:

„Nebaví mě to tu s tebou! Abys věděl, uteču ti a ty si tu buď s obrem sám!“

Ohyn mě pevně sevřel a nepustil, leželi jsme tu spolu na zemi u stolu a dívali se na sebe! Ohynovy plameny v jeho očích se zvětšovaly, nešlo nám nijak se od sebe odtrhnout!Kdyby se tu objevil obr, tak bychom to oba s Ohynem zase od obra schytali…

Ale obr se ve věži zatím neukázal, tak jsme šli s Ohynem za závěs ke kašně. Umýval se, aby obr nepoznal, že jsem na něj vylila pohár, a Ohyn na mě naštvaně zasyčel:

„Stejně to pánovi povím!“

Šplíchla jsem na Ohyna vodu z kašny a řekla:

„Ne nepovíš, jestli chceš být práskač, tak ti hned teď uteču!“

Stála jsem v kašně a dívala se na zamračeného Ohyna. Ohyn řekl:

„Pán pro tebe pošle Rybáka, jestli myslíš, že se dostaneš tím odtokem z věže!“

Odsekla jsem:

„Ale nepošle, vždyť tu není a než to zjistí, budu dávno pryč!“

Ohyn na mě zasyčel:

„Víš, co zase způsobíš svým hloupým útěkem? Bude mě kvůli tobě zase moc trápit, tak toho nech a vylez z té kašny!“

Ale mě to nešlo! Sjela jsem dolů a Ohyn jen vyjekl a nestihl mě chytit!

Čas na útěk

,,Promiň Ohy!”

Zavolala jsem a nechala se unášet proudem, jako vždycky s Bojkou, když mě odtud zachraňoval. Proplavala jsem tunelem do kanálu a do řeky,která teče do podzemní říše. Pak jsem si vzpomněla, že tam vlastně nemůžu, nemám pro Plecháče na propustku, kterou za mě minule zaplatil, a já jsem slíbila, že mu to vrátím! Za Bojkou taky nemůžu, určitě by mě odvedl zpátky k obrovi. Tak jsem proplavala proudy a dostala se zase na sever, do bývalé Normanové říše. Né že bych tam chtěla, ale líbil se mi Moran, mořský král, a byla jsem na něj zvědavá. Třeba by pomohl zachránit Silvera? Jeho říše je za smaragdovým útesem, to moře je takové do zelena a dál v moři je několik ostrovů. Vzpomínala jsem, jak jednou, když mi obr dovolil se podívat do obnoveného kukátka a on něco řešil s Ohynem, tak ani nekontroloval, kam se všude dívám! Když to pak zjistil, obr se naštval, že tam furt chci okounět do kukátka, a už mě ke kukátku nedovolil jít, zakázal mi to….

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Elektrický jeřáb pomalu pokládá dřevěnou rakev na zadní rampu vojenské dodávky. V pozadí při...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
Odpuštění  není o tom ...
Déšť bubnoval na sklo okna, kapky stékaly v nepravidelných proudech a tvořily na skle chaotickou s...
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Na opuštěném parkovišti za nákupním centrem stál vůz. Stál si tam mlčky užíval doteky svět...
Předsvatební oslava U Morana v jeho paláci probíhaly přípravy na velkou svatbu. Moran pozval obr...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
red rose with droplets
Můr pokračování. Je nádherné ráno. Slunko krásně svítí a hřeje. Jako o život. Fouká ...
Po desetiletích míru, rozkvětu, štěstí a veselí se nad krajinou opět začala stahovat temná mra...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Motorka, sen a tři týdny v přepravě Tchán, muž v nejlepších letech — tedy těch, kdy už se ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah

×

Vyberte stránku