Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Ohyn se zašklebil a řekl:

„Ani náhodou, jen si to hezky vypij sama, jinak povím pánovi, že jsi ho neposlechla a dívala se kukátkem na Morana, když ti to zakázal!“

Naštvaně jsem se na něj podívala a rozhodla se ho zlobit:

„Ohy, prosím, nebuď pořád tak protivný žalobník, jinak to na tebe vyliju!“

Ohyn na to zadržel smích a řekl:

„To ať tě ani nenapadne, to by sis mohla zkusit!“

Ale dál u mě stál jenom tak a čekal, co udělám. Tak jsem se postavila před něj, znovu se zeptala, jestli se napije, dala mu ten pohár až k puse, ale on se nechal polít a řekl:

„Ty to od obra schytáš, povím to na tebe! Určitě tě teď bude obr trápit místo Zoltyho!“

Syčel na mě Ohyn, tak jsem na něj skočila a povalila ho na zem. Řekla jsem mu:

„Nebaví mě to tu s tebou! Abys věděl, uteču ti a ty si tu buď s obrem sám!“

Ohyn mě pevně sevřel a nepustil, leželi jsme tu spolu na zemi u stolu a dívali se na sebe! Ohynovy plameny v jeho očích se zvětšovaly, nešlo nám nijak se od sebe odtrhnout!Kdyby se tu objevil obr, tak bychom to oba s Ohynem zase od obra schytali…

Ale obr se ve věži zatím neukázal, tak jsme šli s Ohynem za závěs ke kašně. Umýval se, aby obr nepoznal, že jsem na něj vylila pohár, a Ohyn na mě naštvaně zasyčel:

„Stejně to pánovi povím!“

Šplíchla jsem na Ohyna vodu z kašny a řekla:

„Ne nepovíš, jestli chceš být práskač, tak ti hned teď uteču!“

Stála jsem v kašně a dívala se na zamračeného Ohyna. Ohyn řekl:

„Pán pro tebe pošle Rybáka, jestli myslíš, že se dostaneš tím odtokem z věže!“

Odsekla jsem:

„Ale nepošle, vždyť tu není a než to zjistí, budu dávno pryč!“

Ohyn na mě zasyčel:

„Víš, co zase způsobíš svým hloupým útěkem? Bude mě kvůli tobě zase moc trápit, tak toho nech a vylez z té kašny!“

Ale mě to nešlo! Sjela jsem dolů a Ohyn jen vyjekl a nestihl mě chytit!

Čas na útěk

,,Promiň Ohy!”

Zavolala jsem a nechala se unášet proudem, jako vždycky s Bojkou, když mě odtud zachraňoval. Proplavala jsem tunelem do kanálu a do řeky,která teče do podzemní říše. Pak jsem si vzpomněla, že tam vlastně nemůžu, nemám pro Plecháče na propustku, kterou za mě minule zaplatil, a já jsem slíbila, že mu to vrátím! Za Bojkou taky nemůžu, určitě by mě odvedl zpátky k obrovi. Tak jsem proplavala proudy a dostala se zase na sever, do bývalé Normanové říše. Né že bych tam chtěla, ale líbil se mi Moran, mořský král, a byla jsem na něj zvědavá. Třeba by pomohl zachránit Silvera? Jeho říše je za smaragdovým útesem, to moře je takové do zelena a dál v moři je několik ostrovů. Vzpomínala jsem, jak jednou, když mi obr dovolil se podívat do obnoveného kukátka a on něco řešil s Ohynem, tak ani nekontroloval, kam se všude dívám! Když to pak zjistil, obr se naštval, že tam furt chci okounět do kukátka, a už mě ke kukátku nedovolil jít, zakázal mi to….

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
Po celý den procházel mrazivými lesy, jejichž vrcholky šlehal mrazivý vítr. Sníh pod stromy byl p...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
   Skrytá v kouři cigaret, jsem pozorovala kolemjdoucí, kteří pospíchali sem a tam. Proplétali s...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
Kolik je to dní? Kolik měsíců? A kolik let? Čas běží stále rychleji a rychleji, vzpomínky splý...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
  Jestli bylo na světě místo, kde nikdy nepřestalo pršet, bylo to zrovna tohle město. Takové...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Něco se změnilo... Další příběhy z Temnoviště: Zdálo se, že u obra v temném hradě se s...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tohle nebylo ráno jako každé jiné. Sluneční paprsky pronikající skrze mezírky ve svěšených ž...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...
Duch a jeho příběh,jak to bylo dál? Když duch zjistil, že jeho ztracená sestra se stala objetí z...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Kolik je to dní? Kolik měsíců? A kolik let? Čas běží stále rychleji a rychleji, vzpomínky splý...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
1. Zpátky v Temnovišti Vracela jsem se k obrovi Ínemakovi do hradu v Temnovišti. Loudala jsem se kam...
1. Horor ještě nekončí Norman mě uspal u krbu,zaspala jsem těžkým neklidným spánkem ze kteréh...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Mirda vypráví svůj děsivý sen- Úplňkový horor: Sen, který se nechce zapomenout... Když jsem...
Jako každého rána přicházela ta mírně obtloustlá paní na pláž obtěžkána taškou se spoustou...
0