Arnova cvičná palice měla na konci topora jen svázanou a slisovanou slámu, přesto nebyla tak lehká a měkká, jak se na první pohled zdálo, ostatně to ani učitelovy údery. “Cvičí se někdo z vás k tomu být v oddílu zvědem?” V odpověď na dotaz starého veterána a učitele zvedl ruku jeden menší a hubenější mladík s tmavě hnědými vlasy a vousy. “Výborně. ” řekl Arn “A nechceš nám něco říct?”
“Ne, mistře. Já… nevím.” divil se upocený cvičenec.
“V tom případě pojď ke mě.” nařídil Arn a hned jak ubohý žák přiběhl, dostal Arnovou palicí ránu, která ho tvrdě posadila na zem. “Tohle bylo právě za to, že nevíš. Máš-li být naším zvědem, měl bys vědět, že jsme právě neoprávněně sledováni!” Směrem ke sloupu, ke kterému se z druhé strany s nepříjemným mrazením v zádech tiskl překvapený Sart, dodal: “A ten kdo se k nám plíží, je většinou náš nepřítel!” Do slova nepřítel, dal starý válečník poctivou dávku zášti a nevlídnosti. Sart jen doufal, že ho Arn pořádně neviděl a že dostane možnost se zase odplížit pryč. Netušil, co by mu udělal, kdyby ho chytil, jen věděl, že příjemné by to nebylo. Jeho druhá část toužila zpoza sloupu vystoupit a doufat, že by snad projev cti a odvahy, přiznat se a přijmout následky, mohl udělat ten správný dojem. V duchu se viděl, jak Arnovi sdělí své přání stát se bojovníkem a ten mu dá šanci se zapojit do výcviku spolu s ostatními. Bláhová myšlenka. Kdo by ten výcvik platil? A kdo by při něm sirotka živil, platil mu výzbroj a roztrhané šaty? Starý přísný voják s ním nejspíš udělá krátký bolestivý proces. Ovšem pokud tu mizivou šanci nezkusí využít, stejně bude postaráno, aby už výcvik nikdo nerušil. A to by znamenalo, zůstat v kuchyni u dolů a třeba nadosmrti tam drhnout hrnce nebo dělat něco podobně nezajímavého.
“Velice se omlouvám, Mistře výcviku, nechtěl jsem nikoho rušit.” vstoupil Sart do světla lampy na sloupu a nervózně se omlouval z hloubi svých roztřesených kolen. Řeznickou sekeru, tajně vypůjčenou z Hydaliny kuchyně, se trochu marně pokusil skrýt za zády, čímž na ni upoutal ještě větší pozornost.
“Do síně plné budoucích Tornských stráží, na kterých budou záviset životy a bezpečí celého města, se, nutno říct dost neohrabaně, vplíží ozbrojený cizinec a nikdo si ho nevšimne? Vážně?!” Vzteklá slova se rozléhala a odrážela od kamenných stěn, aby uši přítomných mohla trhat hned v několika hrozivých ozvěnách.
“Nevím, koho vsadit do žaláře dřív!” Tváře většiny přítomných zrudly a hlavy se sklonily dolů. I Sartova tvář by se moc ráda odvrátila od pohledu rozezleného válečníka, ale nějak snad ani nemohla. Zírali si nekonečnou chvíli do očí. Mistr Arn Zjizvený, syn Ronův, Kapitán městské stráže, hrdina mnoha bitev, ochránce Tornu v pevných vysokých botách, nýtovaných kožených kalhotách, s rudou prošívanicí přepásanou širokým opaskem z nejlepší kůže a se zlatem zdobenou sponou a proti němu stál roztřesený Sart v umaštěných hadrech.
“Kdo jsi a co tu chceš?”
Nápad – ★★★★☆
Autor pracuje s klasickými, ale velmi oblíbenými fantasy motivy, jako je spor dvou bratrů a vzestup chudého sirotka. Velmi chválím originální detaily v budování světa, zejména zajímavý koncept rozdílného stravování trpaslíků a elfů nebo fyzikální fungování magických zbraní. Zápletka je logicky vystavěná a slibuje napínavé dobrodružství, i když zatím kráčí spíše po bezpečnějších a předvídatelnějších žánrových cestičkách.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu dýchá poctivá a hutná atmosféra klasické hrdinské fantasy, trpasličí město Torn působí díky popisu zvuků a pachů velmi živě. Skvěle se povedlo vykreslit kontrast mezi hrdou, až posvátnou tradicí trpasličích válečníků a špinavým, intrikářským podsvětím Fargotova překupnického doupěte. Emoce postav, zejména Sartova touha po uznání a Fargotova zahořklost, jsou uvěřitelné a snadno čtenáře vtáhnou do děje.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a má slušnou slovní zásobu, ale v úvodu trochu trpí na příliš hutné popisné pasáže (tzv. infodumping), které by bylo lepší přirozeně rozpustit do děje. Dialogy působí přirozeně a posouvají příběh kupředu, obzvlášť střet Sarta s mistrem Arnem má výbornou dynamiku. V textu se objevují občasné chyby v interpunkci (čárky) a drobné stylistické neobratnosti, ale nejde o nic, co by nevyřešila pečlivá autorská korektura; celkově je vyprávění velmi plynulé.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibnou ukázku z rozsáhlejšího fantasy díla, která úspěšně pokládá základy pro epický příběh. Ačkoliv text zatím spíše představuje svět a rozestavuje figurky na šachovnici, dělá to poutavě a s citem pro žánr. Otevřený konec ukázky funguje jako skvělý háček, který nutí čtenáře chtít vědět, jak si mladý sirotek poradí s nebezpečným úkolem. Určitě v psaní pokračuj, máš výbornou představivost a cit pro budování světa!