Reliéf minulosti
Odkaz minulosti, jež kompenzuje následky soudobé přítomnosti je ve výsledku stéblo, kterého se chytáme, když ,,hoří´´… Nebýt vzpomínek, které provázejí v našem následujícím konání, byli bychom jako racci, hledající volné hnízdo.
Čas je jako veliká hora s mnoha podzemními chodbami. Avšak má to jeden malilinkatý háček: Nedá se vrátit!!!
Veškeré zážitky a vzpomínky jsou součástí průběhu života… Ať už jsme ho do nynějška žili dobře či ne, vždy se může karta obrátit… Záleží jen a jen na nás… Avšak Darwinovu evoluční teorii a podstatu potravního řetězce to již nezmění.
Životní koloběh
Utrpení, součást běžného života… Když se dlouho ,,nic neděje´´, je to vždy podezřelé. Většinou nás dříve či později dostihne nálož, která tento pomyslný klid všestranně a mnohonásobně nahradí.
Lidé jsou ve skutečnosti dravci, kteří se bezhlavě ženou jak za svou biologickou, tak i duševní potravou. Jakmile nedostanou to, co si jejich tělo a duše žádá, začnou šílet. Celý lidský život je jeden velký boj o přežití. Časem všichni vystřídáme nejrůznější životní role, a když už jsme na konci cesty, zkrátka zmizíme. Tedy, alespoň v očích mnohých pozemšťanů.
Výňatek z citace evangelia podle Matouše, 15. kapitola
TEHDY přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci řekli: ,,Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!´´
On jim odpověděl: ,,A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?
Vždyť Bůh řekl: ,,Cti otce i matku a kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí´´.
Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ,, To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar´´, ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: ,,Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými´´.
Svolal zástup a řekl: ,,Slyšte a rozumějte:
Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co u úst vychází, to člověka znesvěcuje.´´
Tu přišli učedníci a řekli mu: ,,Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?´´
Ale on jim odpověděl: ,,Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.´´
Petr mu na to řekl: ,,Vysvětli nám to podobenství!´´
On odpověděl: ,,I vy jste ještě nechápaví?
Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?
To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.
Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.
To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jist neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.´´
Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.
A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: ,,Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův!
Má dcera je zle posedlá.´´
Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: ,,Zbav se ji, vždyť za námi křičí!´´
On odpověděl: ,,Nesluší se chléb vzít dětem a hodit je psům.´´
Zhodnocení výňatku
Nápad – ★★★★☆
Téma lidského utrpení, hříchu a hledání naděje ve víře je nadčasové a pro žánr pojednání se skvěle hodí. Oceňuji, jak hluboce se zamýšlíš nad morálními otázkami a nebojíš se jít až na dřeň vlastních pochybností. Myšlenkový přesah textu je velmi silný, i když občas trochu překotně skáče od jednoho filozofického problému k druhému.
Atmosféra – ★★★★☆
Z tvého textu přímo sálá silná emoce, melancholie a upřímné hledání smyslu života, což čtenáře snadno vtáhne do tvého vnitřního světa. Kontrast mezi drsnou realitou a duchovní nadějí vytváří velmi hutnou, až existenciální náladu. Podařilo se ti výborně zprostředkovat tíhu lidského údělu i úlevu, kterou nacházíš ve víře a biblických textech.
Provedení – ★★★☆☆
Tvá slovní zásoba je bohatá, ale textu by velmi prospělo sjednocení stylu; míchání archaismů s hovorovými výrazy působí místy rušivě. Největší překážkou v plynulosti čtení je extrémní nadužívání tří teček, které text zbytečně kouskují a ubírají mu na údernosti. Dej si také pozor na formální úpravu, jako jsou mezery před interpunkcí a nekonzistentní psaní velkých písmen, avšak hloubka myšlenky tyto formální nedostatky naštěstí vyvažuje.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi osobní a hluboce procítěné pojednání, které nutí čtenáře k zamyšlení nad vlastními hodnotami a morálkou. Ačkoliv stylistická a formální stránka textu potřebuje ještě trochu péče a učesání, tvůj zápal a schopnost sebereflexe jsou obdivuhodné. Pokračuj v psaní a zkus příště své silné myšlenky formulovat do ucelenějších odstavců s klasickou interpunkcí. Rozhodně máš světu co říct!