Úředník Na to nemáte nárok.
Štěnice Jak za rok? Vždyť už jsem slepá jak důlní kobyla a hluchá jako dělostřeleckej pes! Už nemůžu sledovat vůbec nic.
Úředník Říkám, že na to nemáte nárok! Důchod vám nepřidělíme, ale mám pro vás jiné uplatnění. Co kdybychom vás dali do muzea, jako exponát?
Štěnice Skvělé a tam budu každému návštěvníkovi vyprávět, jak jsem byla na hradě a…
Úředník Nenene, to není dobrý nápad. Říkáte, že už moc nevidíte a skoro neslyšíte?
Štěnice Cože? Ten oranžovej svetr, to je z Lídlu?
Úředník Tak to je v klidu. Mohl bych Vás za dobrý peníz umístit někde, kde nemusíte vůbec nic sledovat.
Štěnice Co to je dobrej peníz?
Úředník Dostanete 15 tisíc a ještě poukázky na dobíjení baterií. A nemusíte dělat vůbec nic!
Štěnice Tak proč tam budu?
Úředník To neřešte, prostě tam jako budete!
Štěnice A kde to je prosím vás??
Úředník V Karlových Varech. Zasedací místnost na úřadě. Celkem tam nikdo moc nechodí, jen občas tam něco losujou.
Štěnice Tak paráda. Beru. Kde to mám podepsat?
Úředník Tady dole.
Štěnice Vždyť je to čistej papír.
Úředník Já vím. Na nic se neptejte a podepisujte. Je to všechno opravdu v pořádku. Na mou duši, ovčí uši. Nebojte. Já tam pak všechno podstatný doplním.
Štěnice Tak jo, když to mohli dělat na Hradě, tak asi můžu taky. Tak a je to. Díky moc a budu se těšit! Nashledanou.
Úředník My se také budeme moc těšit. Nashle! Bere do ruky telefon a vytáčí číslo. Tak Franto, je to domluvený. Odposlech v zasedací síni fungovat nebude a ta hala bude tvoje!
4 Bob a Pavel Bobek
Bob Nazdar Bobku. Koukej vstávat.
Pavel Bobek Nechci vstávat, přijel jsem před pár hodinami z vystoupení. Jsem rád, že jsem konečně doma. Tohle je Zpívá: Můj rodný dům. Tak nevím, proč bych měl vstávat.
Bob Protože je ráno.
Pavel Bobek Ráno je pro toho, kdo šel spát večer. Já šel spát ráno, takže mám ještě noc. A navíc je neděle. Zpívá: Chtěl bych být v nedělní ráno, v chodníku kvádrem žulovým.
Bob Vstávat a do práce.
Pavel Bobek Prosím tě, proč bych měl zase pracovat. Jednak se mi nechce a pak bych byl samý prachy a Zpívá: Stejně se mi nechce nikdy vstávat. Zpívat si tu tu du tu.
Bob Zpívat si tu tu du tu…Karlín.
Pavel Bobek To je Hlas.
Bob Viď, to se jen tak neslyší.
Pavel Bobek Ale ne ty. To je Ivan Hlas.
Bob Aha. Mně se to hned zdálo na tebe moc dobrý.
Pavel Bobek Ty jsi vůl. Tak nevím, proč bych měl s tebou pracovat.
Bob Protože práce šlechtí.
Pavel Bobek Já nechci být šlechtic. Táta mi totiž říkal: Zpívá: Stůj, klidně stůj, drž se zpátky, chlapče můj.
Bob Jenže my máme práci.
Pavel Bobek Já nechci práci. Zpívá: Lásko, mě ubývá sil.
Bob Ale tohle je krásná práce.
Hlasité předčítání