Povídka

Obr Ínemak a výprava krále Morana
Četba díla zabere cca 19 min.

Snímek obrazovky z 2025 04 12 15 35 20
Autor: Astra

1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊

Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do Temnoviště.

Ínemak mi poručil, abych se převlékla zase do černých šatů, které mi minule dal,ale vůbec se mi nechtělo. Seděla jsem na obří posteli, dívala se na obra, který stál zamyšleně u krbu a čekal, až se převléknu.

„Pozval jsem Morana na dnešní večer,“ řekl. „Chci si s ním promluvit. Tak ne, abys na něho zase tak zírala!“

Obr se na mě otočil. Když uviděl, že pořád jen sedím a nepřevlékám se, zamračeně řekl:

„Pohni sebou! Co tu jen tak sedíš?!“

Přistoupil ke mně a dodal důrazně:

„Slyšela jsi, co jsem říkal? Snaž se upravit, než přijde Moran!“

Kývla jsem tiše hlavou. Obr beze slova odešel z komnaty.

Osaměla jsem. Oblékat se do černých šatů se mi vůbec nechtělo-

Najednou se tu objevil Ohyn. Když viděl, jak jen tak sedím, šel mi beze slov pomoct s převlékáním. Chtělo se mi brečet. Objala jsem ho a zašeptala:

„Je mi v těch černých šatech nějak víc smutno.“

Ohyn se zasmál, odtáhl mě k popraskanému zrcadlu a začal mi upravovat vlasy.

„Raději toho nech,“ řekl. „Jestli nechceš skončit v hradním vězení.“

Otočila jsem se na něj:

„Kdybys věděl, jak jsou ty černé šaty nepohodlný a těžký, taky bys je nechtěl!“

Znovu se rozesmál:

„Nebuď ufňukaná! Važ si toho, že je pán na tebe hodný a dal ti nové šaty. Mně se ty šaty líbí. Jenže jsou pro ženy. Dovedeš si mě představit v takových šatech?“

Rozesmála jsem se:

„Tak jo, můžeme si to vyměnit. Ty mi dáš svoji zlatou sukni a já ti za ni dám ty černý šaty! Akorát by mi asi chyběl nějaký vršek…“

Ohyn se rozchechtal nahlas, zakroutil hlavou:

„Ty jsi zase bláznivá! Napřed fňukáš,jak je ti smutno a pak vymýšlíš hlouposti,no myslím,že jen k vůli těm šatům to ale nebude!Kdyby tě slyšel pán, tak tě rovnou zavře do vězení!“

„Ale nezavře!“ namítla jsem. „Vždyť ví, že bych mu s tama zmizela!“

Ohyn zahučel:

„To bych ti neradil.“

Najednou mi přišel protivný. Zazlobila jsem ho:

„Už se těším, až přijde Moran. Jak se na něho budeš zase tvářit!“

Ohyn se zamračil, šťouchl mě a zasyčel:

„Cože?! Jak to myslíš?“

Zasmála jsem se a se smíchem řekla:

„Budu schválně na Morana zase tak civět, abyste měli ty i obr na mě vztek. A možná mu dám i pusu! Taky si mu postěžuju, že musím mít tyhle protivný černý šaty. On mi určitě donese zase nějaký hodně průhledný, s velkým výstřihem – a ty si obleču radši než tyhle smuteční!“

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kolik je to dní? Kolik měsíců? A kolik let? Čas běží stále rychleji a rychleji, vzpomínky splý...
1. Velkolepá paní Karmína v Temnovišti Obr mě přivedl do Temnoviště, když už byla ohni...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
  Měl zmapované všechny zastávky metra. Dokonale věděl, které jsou v jakou dobu nejrušněj...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
Motýlí dům I přes různé druhy exotických motýlů, měl nejraději své malinké černokřídlé ...
1. Pro pobavení obra? Nemohla jsem si hned vzpomenout, co se stalo pak, když jsem spadla ze stromu d...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
  Každé léto trávil Viktor na venkově u své babičky. Byl to statek poblíž lesa. Žádní s...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
Beze stínu Autobus se sunul sluncem prozářenou podzimní ulicí. Venku tančily lístky ve zlatavých ...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
Odpuštění  není o tom ...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
Večerní vlak
Bylo sobotní odpoledne a Jiří Sokol hodlal celý dlouhý zbytek dne strávit toulkami starou Prahou, a...
empty building hallway
Sedím v potemnělém školním kabinetě s respirátorem staženým pod bradou, tak šíleně zamatlané...
  Jak zachránit Bojku Rybáka? Bojka mi ležel v hlavě celý den,měla jsem pořád před ...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno