Se zpěvem přichází, nocí se plouží,
náhrobní kameny požírá déšť.
Nad nevinnou tvářičkou havrani krouží, snažíce se jí z cesty zas svést.
Zaschlá krev na stehnech, lepkavá osudem, temnotě vypráví příběh smilství.
Očima mrtvýma hledí teď se studem
do tváře bdělé zoufalstvím.
Se zpěvem ze záhrobí přichází,
vzít si zpět naivně ztracené mládí.
Snažil se zakrýt stopy a důkazy,
teď ho svou písní ke smrti svádí.
Šokem tělo mužské ztuhle mrzne v pozoru, nemůže utéct, nemůže se hnout,
hledí na známou živoucí mrtvolu,
které za živa nedovolil uniknout.
Se zpěvem pomalu mlhou se blíží,
mrtvolný zápach každým metrem sílí.
Do tváře zločince vyčítavě vzhlíží,
písní mu bolest do těla střílí.
Dotkne se jeho tváře plné děsu,
malou ručkou, zmodralou rozkladem.
Umírá pomalu, umírá v úžasu,
o život právě byl zločinec okraden.
Nepřibližuj se, holčičko, sama k lesu, nechtěj se stát ztraceným pokladem.
Hlasité předčítání