Poezie

Človek – strom

Autor: annav

Človek je ako strom rodiaci ovocie.

Slnko, zdravie, život je v ňom.

Mnohé je nesúce.

 

Človek je ako strom,

časom starne, chradne,

a jeho ovocie súce či nesúce

mu ku kmeňu padne.

 

Anna Vodičková

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

annav

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Hádanka   Těším se až mě něžně pohladíš, Vstoupíš do mě Pomalu to rozjedem… Zažije...
Celý svůj život hledám poklad, nikdo neprozradí, kde ho mám hledat. Chci být už konečně bohat...
To jste ještě byli na houbách, říkávala má babička, když jsme my děti vyslechly něco ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
V nejtemnější hodině noci tiše odchází, Jen polibek na čelo v bolestivé předtuše. Však...
S pokorou žádám odpuštění, od někoho kdo byl tu, je a přitom už tu dávno není.   ...
,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
Řekni, co se ukrývá... v jedné malé pralince v černé notě na lince ve psaníčku mamince a v oč...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Ráno Ze slunce se vůně snesla Nabral jsem si celou pěst Vytáhla mě z mého křesla Čichám č...
Všechny ty hrůzy, šikanu, pohlavky, urážky, na mých schovaných věcech stopy od podrážky. Po...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Hudba začne hrát housle znějí jako bych se nořila do závějí fialek.   Unáší mne ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Řekni mi – co změní snění? Já nevím – třeba nic. Proč se ptáš? Hm, jen jsem chtěla ř...
Už je to dávno, co jsem od tebe tu růží dostala, v tu chvíli jsem tě radostí objala. Už mi...
Nechat lásku jít a nebýt ji hoden. Věčně tiše snít, život nemít zhojen. Smířit se a za...
Jsi můj svět. Jsem tvůj bílý květ. Jsi můj dech. Jsem barva na tvých rtech. Jsi moje myšle...
Nastala revoluce, nadšený průvod následovníků míru agresivně mává vlajkou v ruce. Mávátk...
Cesta již není písek a udusaná hlína, taková byla za časů pana Kryla. Dnes je špinavá a mnohe...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
Filozofie nauka moudrá věru, jsem filozof na práci vám seru. Rád s lidmi rozprávím, nemám z...
Kytičku fialek donesls mi – potěšila. Neřekls nic – nemusels věděla jsem – ...
Ukryta v řečišti zjitřených citů v touze r o z e p n o u t   s e   zdolat všechny hori...
Stojíme ve frontě regimentů módy a nenápadně sledujeme okolní dění Jsme pod dohledem Hlídací...
Adeline Brandon, San Francisko 21/25 Amerika - Jiný svět Mluvil pomalu a jasně, Oči mu běhal...
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
Ostrovy Nevím, zda mám talent a je mi to celkem jedno. Jako člověku, který si rád píská ...
0