Venku bylo pod mrakem. Betonová dlažba mezi budovou AstraDyne a bistrem byla vlhká, právě skončil déšť, který neviděl.
Bistro stálo stranou. Nenápadné, s matnými okny a zeleným nápisem, který kdysi svítil.
Andrea otevřela dveře a pustila Adama dovnitř. Uvnitř bylo teplo. Vůně česneku, smaženého sýra a starého dřeva.
Vybrali stůl u okna. Andrea vzala místo naproti němu, bez váhání. Adam chvíli stál, než ji následoval.
Stůl byl malý. Příliš malý. Asi měl nutit lidi být si blíž, než chtějí.
„Víš, Adame,“ začala opatrně,
„pamatuješ si ráno, jak jsem ti u snídaně navrhla sezení s psychologem? Znám jednu psycholožku. Je… jiná. Rozumí tomu, co se děje.“
Adam se zarazil.
„Ty myslíš… že jsem blázen?“
Ale více ho trápilo něco úplně jiného. „Subjekt 001“ na jeho monitoru. Tajemný rozhovor mezi Andreou a Dr. Vornem. Slova:
*„Destabilizace mysli.“*
*„Hodnocení mysli.“*
*„Co ti vzali.“*
*„Nejsi doma, nevěř jim.“*
„Ne. Myslím, že jsi jediný, kdo ještě není úplně vypnutý.“
„Máš dobré srdce, Adame. Jen jsi přetažený a Dr. Vireová ti může najít odpovědi. Pomoci ti, víš?“ odpověděla klidným hlasem a vkouzlila roztomilý úsměv na tváři.
Pozorně ji sledoval a poslouchal. Seděla klidně, ruce složené na stole, čekala na jeho odpověď.
„Nejde o to, jestli jsem blázen,“ řekl pomalu.
„Jde o to, že něco nehraje. A ty to víš.“
Andrea neodpověděla.
„Subjekt 001,“ pokračoval Adam.
„To jsem já, že?“
Andrea s vážným výrazem ve tváři tiše zašeptala:
„Myslíš si to?“
„Slyšel jsem tě. Ve výtahu. S doktorem Vornem.“
„Možná jsi slyšel to, co jsi chtěl slyšet,“ řekla tiše.
Byl v šoku. Bistro kolem nich působilo jako kulisa. Jako scénografie.
„A co je tohle?“ vznesl dotaz.
„Oběd? Nebo další fáze?“
Andrea otočila hlavu a pozorovala svět z okna. Déšť znovu začal. Kapky stékaly po skle, ale nebyly slyšet.
„Dnes v 17: 00,“ řekla.
„Sektor B7. Dr. Vireová. Tam najdeš odpovědi. Pokud je chceš.“
Adam zpozoroval, že Andree tečou slzy. Nedokázal rozpoznat, zda jsou to slzy výčitek, že k němu není upřímná, nebo ji svým obviněním urazil.
„Adame, mě na tobě záleží,“ řekla Andrea a otočila hlavu zpět s úsměvem.
Adam ji pozoroval. Viděl úsměv lidsky teplý, ustaraný a upřímný. Chvíli mlčel. Pak přikývl.
Ale v hlavě mu zněla jiná otázka:
*A co když už jsem odpovědi jednou našel — a někdo mi je vzal? *
Cítil v hrudi svírání. Slova „subjekt 001“ mu stále pulzovala v hlavě.
*Co když je to past? Co když Andrea není tím, za koho ji považuje? *
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Téma zpochybňování vlastní reality a paranoie v korporátním či vědeckém prostředí je sice známé, ale uchopil jsi ho velmi poutavě. Zápletka kolem ‘Subjektu 001’ a postupné odhalování nesrovnalostí v Adamově světě funguje jako skvělý hnací motor příběhu. Nosná myšlenka má obrovský potenciál pro další rozvoj, jen zkus v budoucnu přidat ještě nějaký nečekaný, čistě tvůj originální prvek, který text odliší od slavných sci-fi předloh.
Atmosféra – ★★★★★
Tohle je jednoznačně nejsilnější stránka tvého textu! Skvěle pracuješ s detaily, jako je chybějící tlak ve výtahu, neslyšný déšť nebo náhle se objevivší recepce, což ve čtenáři buduje plíživý pocit paranoie a nejistoty. Emoce a zmatek hlavního hrdiny jsou hmatatelné a díky nim se ti daří čtenáře naprosto vtáhnout do tísnivé, až dystopické nálady příběhu.
Provedení – ★★★☆☆
Text je čtivý a má dobré tempo, ale občas naráží na stylistické neobratnosti, které narušují plynulost. Dej si pozor na krkolomná uvození přímé řeči (např. ‘překvapeně vznesla dotaz’) a občasné gramatické chybky, jako je špatná shoda (‘slova, které zaslechl’ místo ‘která’), nebo podivné mezery v čase (’17: 00′). Dialogy by celkově snesly trochu přirozenější, civilnější tón, ale i tak se příběh čte jedním dechem a tvůj styl má velký potenciál.
Celkové hodnocení:
Předložil jsi velmi slibný psychologický sci-fi thriller, který dokáže čtenáře udržet v napětí od první do poslední věty. Tvá schopnost budovat atmosféru skrze drobné, znepokojivé detaily je na amatérského autora obdivuhodná. Pokud v budoucnu zapracuješ na přirozenosti dialogů a uhladíš drobná stylistická zaškobrtnutí, budou tvé texty působit naprosto profesionálně. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký talent!