V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procházela jsem domem nepozorovaně a hledala,co vlastně?Proč tu mám znovu být a co mě sem vlastně přivádí?
Bylo mi smutno za Alexem a šla do jeho prázdného pokoje,který byl bez něho tak opuštěný,kéž by tu byl a měl by radost,že mě vidí!Toužila jsem znovu zažít naše setkání a řekla si, co když se brzo vrátí, tak tu na něho budu čekat!I když se asi nevrátí sám,Rogas přeci říkal,že je Alex s tou jeho zdravotnici!Sedla jsem si k oknu na parapet a dívala se ven,do tmy.
Když najednou mě cosi moc vyděsilo!Temný stín u mě!Otřepala jsem se hrůzou a zeptala se ho,co je zač?On na mě zblízka promluvil,řekl:,,Ten ve stínu!“
Byl tak vysoký,jako nějaký obr a s temné tváře mu svítily oči,jako kočce!
Řekl mi:,,Brzy ti odvedu toho, kterému patří tenhle pokoj!A ty s tím nemůžeš udělat vůbec nic!“
To mě moc šokovalo a zůstala jsem na něho hledět s vyděšeným výrazem,řekla jsem:,,Proč mi to vůbec říkáš,něco tak hroznýho vědět ani nechci,nebo to říkáš snad proto,abych ho varovala a on se nikdy nevrátil do tohoto pokoje?“
Jeho hluboký smích a hlas mě děsily mnohem víc,než kdy obr Ínemak s temnoviště!
Řekl mi:,,Nezáleží na tom,kde se to stane,ale stane se to i když ho varuješ,i tak to musím udělat, vím,že to pro tebe bude znamenat velký zármutek a možná by sis přála se ke mně připojit,ale když jsi pod ochranou obra s Temnoviště, tak to nepůjde a tak budete s Alexem zase odděleni!“
Zeptala jsem se ho:,,Ty jsi jako nějaký anděl smrti?Viděla jsem tě ve snu,proč jsi po mě ve snu chtěl,abych zabila všechny v tomto domě?“
Stín se zasmál a řekl:,,Ale ne,to byl jen takový bezvýznamný sen,zapomeň na to,nejsem žádný anděl,jak vidíš,nebo snad si takto představuješ anděla? Chci,abys věděla,že nejsem tvůj nepřítel a neřekl jsem ti to proto,abys cítila takovou bezmoc,ale aby ses na to pomalu připravila a netrávila tu čas čekáním!Pojď,půjdeme na lepší místo v tomto domě!“
Vzal mě a odnesl na tajnou půdu z minula,kde jsem si vypůjčila ty šaty,byly tu znovu tak stejně,jako bych se jich včera ani nedotkla!Ten ve stínu zapálil svícen a řekl mi,abych se tu rozhlédla a klidně si zase vypůjčila ty šaty!
,,Nechci znovu ty šaty a proč v tomto domě vůbec zase jsem,ty to víš?“
Stín se usadil na sedačku a řekl:,,Možná tě tu někdo moc potřebuje!Ale nikdy to nepřizná,nikdy neudělá nic,aby to dal najevo a možná ten někdo stojí právě teď na střeše tohoto domu a přemýšlí,že skočí dolů!“
,,Co že?“Vyděsila jsem se a zeptala se:,,To myslíš vážně?A když to udělá ty ho taky pohltíš?“
On na to zašeptal:,,Ne,on to neudělá,protože ty ho půjdeš s té střechy odvést,on tu bude trpět nejdéle ze všech a ty s ním!“
To mě přišlo moc divný a zeptala jsem se:,,Jak to víš,co když ho s té střechy nevyvedu a proč jsi mě zavedl teda sem a né na střechu za tím,který tam stojí?“
Stín na to:,,No přeci,aby ses tu převlékla a upravila,abys vypadala stejně krásně,jako včera!“
Hlasité předčítání
