Povídka

Kdo je a kdo není přítel?
Četba díla zabere cca 16 min.

Brečela jsem,když ode mě Ohyn vstal a šel si stoupnout zpátky ke dveřím,ale aspoň už jsem nebyla v těch hnusných poutech,prohlížela jsem si svoji zčernalou dlaň,nemůžu tu zůstat a přitom nemůžu ani zmizet pryč!Drží mě tu láska k Ohynovi a když nechci,aby k vůli mě trpěl,nesmím ho už nijak provokovat,aby ho obr kvůli mně nepotrestal!Ale jak to tu mám v klidu přečkat,když to nijak nejde?Vstala jsem a šla za Ohynem ke dveřím,řekla jsem mu,když na mě namířil kopí:

,,Obr si taky zaslouží potrestat!Vždyť je moc krutý, už to není můj přítel!“

Ohyn na to zakroutil hlavou:,,Prosím,zůstaň na svém místě a nepřibližuj se ke mně!Je to pořád tvůj přítel, i když si myslíš,že není!“

Obr to přehnal

Vtom se ve věži objevil obr,uviděl,že nejsem v poutech a že stojím u Ohyna,moc se naštval a chytil mě do náruče,Ohynovi řekl,aby mu šel připravit jídlo a mě šel pověsit na řetězy do hradního vězení,zařval na mě:,,Ty se snad nikdy nepoučíš!“

Tak jsem na něho zakroutila hlavou a zeptala se:,,A ty mi tímto chceš dokázat co?“

Obr zařval:,,Jsi u mě v Temnovišti,já jsem tu pánem a ty,chováš se moc zle a zrádně,tohle ti pořád tolerovat nebudu!Vidím,že ses ani trochu za tu dobu,co tu jsi nezměnila!Máš pořád na mysli jen Ohyna,nebo jak mi utéct za Silverem,když víš,že je to můj nepřítel,slíbila jsi mi něco a nedokážeš to dodržet a co si myslíš,že bych měl já?“

Řekla jsem nešťastně:,,Do ničeho mě pořád nenuť a nepoutej mě tu,sundej mě dolů!Vždyť víš,že nesnáším ty souboje a všechno to utrpení ve vězení,nebaví mě to,už tu s tebou dál nemůžu být,ani nechci,proč trváš na tom,že mám být u všeho co ty,nebo zůstat spoutaná ve věži a nemoct ani promluvit s Ohynem!? Ínemaku dost!Takhle to dál nejde!Propusť mě a nenuť mě tu být,když nechci!Jinak onemocním a zemřu,jako Moranova královna Lucinda,to asi chceš?“

Obr neodpověděl,otočil se a odešel a nechal mě ve vězení v poutech a pověšenou z vrchu na řetězech,chytl mě moc velký vztek,úplně jsem cítila,jak mi hoří dlaň!Zakouřilo to kolem mě a zmizela jsem k Silverovi!

U krále Silvera 

Objevila jsem se u něho,akorát byl se svými princeznami v lázni,zavolala jsem na něho a on se na mě usmál a ukázal,abych se k nim přidala a šla do lázně,tak jsem tam šla v šatech a Silverovi to přišlo k smíchu,zeptal se:,,Co,obr to zas přehnal,že jsi mu musela zmizet ke mně?“

Kývla jsem a řekla:,,Jo přehnal!“

Silver se dál na to smál a poslal princezny,aby odešly,že si se mnou potřebuje promluvit o samotě! Tak princezny postupně odcházely,byly na mě asi naštvané,že je Silver k vůli mě poslal pryč,ale musel mě vzít za ruku a podívat se na to znamení,aby mi řekl:

,,Tohle tě přivádí ke mně,nebo s tím dokážeš zmizet i jinam,nebo jsi to jinam ještě nezkoušela??“ Zakroutila jsem hlavou:,,Ne nikam jinam jsem to nezkoušela!“

Silver řekl:,,A chceš to zkusit,nebo tu chceš být se mnou,aby sem zase vtrhl obr a běsnil tu?“ Silver si hlasitě povzdechl:,,mám žezlo u svého pláště,jdi mi ho raději podat,než se tu objeví ten tvůj Ínemak a bude tu zase vyšilovat!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Motýlí dům I přes různé druhy exotických motýlů, měl nejraději své malinké černokřídlé ...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
kalamář
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jako každé ráno si prohlížel obrázek na vnitřní straně dveří své skříňky. Byla na něm jeh...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
Motýlí dům I přes různé druhy exotických motýlů, měl nejraději své malinké černokřídlé ...
0