Povídka

Kdo je a kdo není přítel?
Četba díla zabere cca 16 min.

Brečela jsem,když ode mě Ohyn vstal a šel si stoupnout zpátky ke dveřím,ale aspoň už jsem nebyla v těch hnusných poutech,prohlížela jsem si svoji zčernalou dlaň,nemůžu tu zůstat a přitom nemůžu ani zmizet pryč!Drží mě tu láska k Ohynovi a když nechci,aby k vůli mě trpěl,nesmím ho už nijak provokovat,aby ho obr kvůli mně nepotrestal!Ale jak to tu mám v klidu přečkat,když to nijak nejde?Vstala jsem a šla za Ohynem ke dveřím,řekla jsem mu,když na mě namířil kopí:

,,Obr si taky zaslouží potrestat!Vždyť je moc krutý, už to není můj přítel!“

Ohyn na to zakroutil hlavou:,,Prosím,zůstaň na svém místě a nepřibližuj se ke mně!Je to pořád tvůj přítel, i když si myslíš,že není!“

Obr to přehnal

Vtom se ve věži objevil obr,uviděl,že nejsem v poutech a že stojím u Ohyna,moc se naštval a chytil mě do náruče,Ohynovi řekl,aby mu šel připravit jídlo a mě šel pověsit na řetězy do hradního vězení,zařval na mě:,,Ty se snad nikdy nepoučíš!“

Tak jsem na něho zakroutila hlavou a zeptala se:,,A ty mi tímto chceš dokázat co?“

Obr zařval:,,Jsi u mě v Temnovišti,já jsem tu pánem a ty,chováš se moc zle a zrádně,tohle ti pořád tolerovat nebudu!Vidím,že ses ani trochu za tu dobu,co tu jsi nezměnila!Máš pořád na mysli jen Ohyna,nebo jak mi utéct za Silverem,když víš,že je to můj nepřítel,slíbila jsi mi něco a nedokážeš to dodržet a co si myslíš,že bych měl já?“

Řekla jsem nešťastně:,,Do ničeho mě pořád nenuť a nepoutej mě tu,sundej mě dolů!Vždyť víš,že nesnáším ty souboje a všechno to utrpení ve vězení,nebaví mě to,už tu s tebou dál nemůžu být,ani nechci,proč trváš na tom,že mám být u všeho co ty,nebo zůstat spoutaná ve věži a nemoct ani promluvit s Ohynem!? Ínemaku dost!Takhle to dál nejde!Propusť mě a nenuť mě tu být,když nechci!Jinak onemocním a zemřu,jako Moranova královna Lucinda,to asi chceš?“

Obr neodpověděl,otočil se a odešel a nechal mě ve vězení v poutech a pověšenou z vrchu na řetězech,chytl mě moc velký vztek,úplně jsem cítila,jak mi hoří dlaň!Zakouřilo to kolem mě a zmizela jsem k Silverovi!

U krále Silvera 

Objevila jsem se u něho,akorát byl se svými princeznami v lázni,zavolala jsem na něho a on se na mě usmál a ukázal,abych se k nim přidala a šla do lázně,tak jsem tam šla v šatech a Silverovi to přišlo k smíchu,zeptal se:,,Co,obr to zas přehnal,že jsi mu musela zmizet ke mně?“

Kývla jsem a řekla:,,Jo přehnal!“

Silver se dál na to smál a poslal princezny,aby odešly,že si se mnou potřebuje promluvit o samotě! Tak princezny postupně odcházely,byly na mě asi naštvané,že je Silver k vůli mě poslal pryč,ale musel mě vzít za ruku a podívat se na to znamení,aby mi řekl:

,,Tohle tě přivádí ke mně,nebo s tím dokážeš zmizet i jinam,nebo jsi to jinam ještě nezkoušela??“ Zakroutila jsem hlavou:,,Ne nikam jinam jsem to nezkoušela!“

Silver řekl:,,A chceš to zkusit,nebo tu chceš být se mnou,aby sem zase vtrhl obr a běsnil tu?“ Silver si hlasitě povzdechl:,,mám žezlo u svého pláště,jdi mi ho raději podat,než se tu objeví ten tvůj Ínemak a bude tu zase vyšilovat!“

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...
Duch a jeho příběh,jak to bylo dál? Když duch zjistil, že jeho ztracená sestra se stala objetí z...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Dítě se dalo do pláče. Dítě. Ještě nemluvně. O to pronikavější ten křik byl. Již pár okam...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když mě přestěhovali. Slyším, jak se je...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
Mirda vypráví svůj děsivý sen- Úplňkový horor: Sen, který se nechce zapomenout... Když jsem...
person standing beside black weights
Klípek fitnessový. „…..nás opouštíš, pane vedoucí ?“ „Padla devátá, ty lezeš na d...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
1. Dlouhý čas s Normanem Obr Ínemak mě dál nechával u Normana, přestože bylo jasné, že jejich s...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
  Ať už se vám to bude zdát neuvěřitelné nebo ne, bylo to asi takhle. Přicházel jsem domů...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...
Beze stínu Autobus se sunul sluncem prozářenou podzimní ulicí. Venku tančily lístky ve zlatavých ...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku