Úředník: Jenže my vám ten pozemek neprodáme.
Vepřík: Vždyť já ho nechci koupit.
Úředník: Když tam ale chcete mít sochu, musíte vlastnit pozemek.
Vepřík: Já vlastním pozemek.
Úředník: Nevlastníte.
Vepřík: Vlastním.
Úředník: Ten pozemek vlastní nějaký pan Kozel.
Vepřík: To je v pořádku. Já vlastním pozemek u Davle. Je na něm krásná tráva a otec kůzlete, pan Kozel si ho se mnou vymění.
Úředník: Proč nepostavíte tu sochu v Davli?
Vepřík: Byl jste někdy v Davli? Tam chcíp pes.
Úředník: Komu?
Vepřík: Co komu?
Úředník: Komu tam chcíp pes?
Vepřík: Já nevím, ale já chci tu sochu v Praze. Nejlepší by bylo v Masné ulici.
Úředník: V Masné? To je u Staroměstského náměstí.
Vepřík: To bude u mé sochy frmol, co?
Úředník: To vám nikdy nemůžeme povolit.
Vepřík: Proč? Z druhé strany radnice je husa.
Úředník: To není husa, ale mistr Jan Hus.
Vepřík: Napravo husa, nalevo prase, uprostřed kohout a velí tomu smrtka. To je zvěřinec! To bude vizitka!
Úředník: No jak chcete. Žádost podám, ale velkou naději vám nedávám.
Vepřík: To jste celý vy. Velkou naději vám nedávám. Když vám ale dám do obálky část honoráře z pohádek O hloupém vepříku, tak se naděje rozroste, co?
Úředník: Zkuste to a uvidíte ten frmol. Jo a pozdravujte paní svini a kůzle. Mimochodem, (nakloní se a šeptá) měl jste něco s kůzletem? Myslím jako na tu sochu.
Vepřík: Dejte mi povolení a pak vám to řeknu. Jo heleďte, já bych chtěl na tom pozemku taky postavit restauraci.
Úředník: Tam ale tuším jedna restaurace již stojí. Jmenuje se Zabijačkový ráj.
Vepřík: No a ta moje bude vegetariánská. Natruc všem vepřožroutům. Bude se jmenovat: Nežerte děti země.
Úředník: To je divná doba. Dnes budeme mít sochu milujících se prasat a zítra prasete s kozou. A pozítří?
Nápad – ★★★★☆
Nápad postavit do kontrastu absurdní byrokratický aparát a mluvící prase s ještě absurdnějším požadavkem je skvělý a nabízí obrovský komediální potenciál. Satirické narážky na politiku a společnost fungují dobře a dodávají textu další vrstvu. Zápletka je sice jednoduchá, ale pro formát krátké komediální scénky či skeče naprosto nosná a originální.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu na čtenáře okamžitě dýchne typická úřednická bezradnost, která se skvěle tluče s flegmatickou drzostí vepříka. Absurdní humor a neustálá nedorozumění udržují lehkou, úsměvnou náladu po celou dobu čtení. Velmi dobře se ti daří vtáhnout do situace, u které si člověk snadno představí divadelní prkna nebo televizní kabaret.
Provedení – ★★★☆☆
Dialogy mají výborné tempo, repliky na sebe svižně navazují a slovní hříčky text příjemně oživují, i když některé (např. leží/lyže) působí už trochu nuceně. Jako scénář by text snesl lepší formátování, zejména přidání scénických poznámek, které by hercům pomohly s orientací v prostoru a emocemi. Dej si také pozor na drobné pravopisné chyby, jako je malé písmeno ve slově Čechů, ale celkově je text velmi čtivý a plynulý.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi povedenou a vtipnou konverzační hříčku, která by skvěle fungovala jako komediální skeč. Máš zjevný cit pro rytmus dialogu a pointování vtipů, což je pro psaní scénářů obrovská výhoda. Pokud zapracuješ na formální stránce scénáře a občas zkusíš humor ještě více zjemnit, budou tvé texty působit naprosto profesionálně. Jen tak dál, psaní tě očividně baví a máš pro něj talent!