Scénář

Na krásném modrém Dunaji

Toto dílo je (6/14) součást sbírky: 
Rozhovory
  

Na krásném modrém Dunaji

 

(Vchází ustrašeně skladba Na krásném modrém Dunaji.)

Skladba: „Dobrý den.“

(Začíná hrát valčík Na krásném modrém Dunaji.)

Úředník: „No pojďte, pojďte. Opět máte zpoždění. Nastoupila jste o půl taktu později.“

Skladba: „Já za to nemůžu, on dirigent zavadil o pult a někteří spustili dřív.“

Úředník: „To zníte vy?“

Skladba: „Ano prosím. Třináctý takt, andantino.“

Úředník: „No tak si vás ověříme. Jméno.“

Skladba: „An der schönen blauen Donau.“

Úředník: „Česky.“

Skladba: „Na krásném modrém Dunaji.“

Úředník: „Rok narození.“

Skladba: „Prosím, já byla složená.“

Úředník: „Abyste se mi tady nesložila.“

Skladba: „To já prosím neumím. Tatínek mě složil roku 1867.“

Úředník: „Kde.“

Skladba: „Vídeň.“

Úředník: „To je vám víc, jak sto padesát. Pozdrav tě, pán bůh. Patnáct křížků.“

Skladba: „To prosím v žádném případě. Já mám jen tři.“

Úředník: „A co béčka?“

Skladba: „No dovolte! Já nejsem žádné béčko. Jsem v A dur, to jsou tři křížky.“

Úředník: „Otec.“

Skladba: „Johan Strauss ml.“

Úředník: „Matka.“

Skladba: „Euterpé.“

Úředník: „Bydliště matky.“

Skladba: „Olymp.“

Úředník: „To je někde u Chrudimi, ne?“

Skladba: „Ale kdepak, to je sídlo bohů. Maminka byla tatínkova můza.“

Úředník: „Dobře. Abychom přešli k věci. Máme stížnost od zelených, že se neslučujete se skutečností.“

Skladba: „To jako od policajtů?“

Úředník: „Ne.“

Skladba: „Od vojáků?“

Úředník: „Nene.“

Skladba: „Od vodníků.“

Úředník: „Od strany zelených. Pak se do toho vložila Evropská unie a nařídila, že se musíte přejmenovat.“

Skladba: „Proč?“

Úředník: „Dunaj už dávno není krásný. Je to stoka, pro odpadní materiál z půlky Evropy. Za druhé, není modrý, ale šedohnědý. A za třetí, továrna na výrobu obuvi si zaregistrovala značku Dunaj, na jeden ze svých výrobků. Máte jméno zaregistrováno? Nemáte.“

Skladba: „Jenže co já budu teď dělat?“

Úředník: „Změníte si jméno. Dnes je to běžné. Vezměte si jméno třeba po dirigentovi. Jak jste říkal, že se jmenuje? Zavadil?“

Skladba: „Ale né, on jen zavadil o pult. Já jsem Straussova a se chci ale jmenovat tak, jak jsem se jmenovala.“

Úředník: „Vám říkám, že nemáte registraci. Zkuste změnit jméno, počkejte… Na krásném modrém Dunaji, třeba Na ošklivé hnědošedé řece, nebo tak nějak.“

Skladba: „Dobrá, od nynějška se chci jmenovat, valčík na té zasrané řece.“

Úředník: „Hergot, vy jste to vzala zhurta.“

Skladba: „A co moje sestry? Císařský valčík, Víno, ženy a zpěv a Povídky z Vídeňského lesa.“

Úředník: „S Císařským valčíkem jsme už mluvili, bude se jmenovat Vlačík prezidentů. Víno, ženy a zpěv přejmenujeme na chlast, baby a řev a Povídky z Vídeňského lesa mají jako jediné právo se nepřejmenovávat.“

Skladba: „Bestie. Nejmladší a má protekci. Ach ta unie. Ještě, že nám nesáhla na strejdu operetu Netopýr. Byla by to okřídlená myš. Víte co provedli jedné naší příbuzné? Udělali jí text. Jmenuje se teď noční motýl a zneužili ji do filmu. Na titulcích měla jako autora nějakého Romana Blahníka a při tom ji složil náš taťka. Navíc ani nevěděli, jestli ten text udělal Jan Zázvorka, nebo K. M. Waló. Největší trapas ale udělali zpěvačce. V tom filmu otvírá pusu nějaká Hana Vítová a nazpívala to Míla Spaizerová, Hezká. Tedy povím vám, že dostat se do rukou filmařům, je po vás.“

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0