Tak jsem se zeptala:,,Mohla bych je s tama nějak zachránit já tím znamením?“
Stín se ke mě naklonil,řekl:,,Ale jistě,ale jestli se to obr dozví,tak to pak s tebou dobře nedopadne,ani oba ti čarodějové dohromady nezvládnou porazit temného obra!Nikdo tě před obřím hněvem ochránit nedokáže,to ti za to přeci nestojí!“
Tak jsem se zeptala:,,Ani když se před obrem schovám sem?“
Stín na to:,,Před obřím hněvem se nedá schovat nikam,obr se dostane všude a když ne on sám,pošle své posluhovače,kterých má všude dost,víc,než simyslíš!“
Tak jsem se podivila:,,Myslela jsem,že když mě hodí do propasti času,už se ke mně pak nedostane!“
Stín na to zašeptal:,,Ale dostane se,jen mu to vezme moc energie,možná oslabí i některé jeho schopnosti,proto to raději nezkouší,ví že by mohl o hodně přijít!Černá propast je moc nebezpečná,nikdy nikdo neví,kam ho to zavede a kde nakonec skončí,nebo o co ho to připraví,je to zrádná černá díra a má svoje vlastní pravidla!Když tě tam shodí,musí vědět,že tě to může změnit!Může ti tak moc ublížit,že ten risk propadnout do propasti za to nestojí!“
Podívala jsem se na sebe znovu do zrcadla a zeptala se:,,Myslíš,že mě to nějak změnilo?“
Stín se zasmál:,,Tebe to kupodivu nezměnilo právě že zase vůbec a možná obr přeci jen vždycky doufá,že tě to snad změní,ale myslím,že tomu může bránit i to znamení,co máš od bezejmenné!“
Podívala jsem se na svoji levou dlaň,to znamení na ni nebylo vůbec vidět,zeptala jsem se stínu:,,Můžeš mi k tomu prosím říct víc?“
Stín se na to zasmál a řekl:,,To nemohl,proč bych měl!Je na tobě samé,aby jsi zjistila co s tím dokážeš!Nechtěla jsi náhodou vidět,co dělají ti tvoji všichni V JINÝCH SVĚTECH právě v tuto chvíli?“
Zamluvil to stín a ukázal na zrcadlo!V zrcadle to začalo problikávat tak stejně,jako v tom tam dole,u Děsmana!Zatočila se mi s toho hlava a já jsem spadla na zem před zrcadlo,světlo, stíny, obrazy,roztočil se se mnou celý svět!Ale viděla jsem zase to všechno,co jsem si přála vidět!Viděla jsem obra Ínemaka,který spí ve své obří posteli,taky Ohyna jsem viděla,jak stojí nehnutě u dveří a je smutný,až mě to taky rozesmutnělo!Chci za Ohynem!
Ale stín mě zastavil,řekl:,,Ještě ne,není ten správný čas,kdy se tam vrátit!“
Tak jsem se podívala na Silvera do jeho paláce v podzemní říši,ten už taky spal ve své posteli,měl kolem sebe s každé strany princezny a jeho žezlo bylo spadené pod postelí,zase je neopatrný,takto by ho mohl klidně někdo přepadnout!
Nakonec jsem chtěla najít Morana. Prohlédla jsem jeho říši, jeho palác… ale nebyl tam.
„Chci vidět Morana!“ zašeptala jsem zoufale. Ale vlastně ani nevím proč. Proč ho chci vidět?
Cítila jsem, jak se mi svět kolem začíná rozmazávat. To zrcadlo mě vysává.
Děsman měl pravdu.
Náhle mě stín vytrhl pryč od zrcadla. Přenesl mě na starou pohovku přikrytou chlupatým přehozem a položil mě na ni.
„To už by stačilo,“ zašeptal.
Neměla jsem žádnou sílu. Cítila jsem se jako vybitá baterie. Všechno se se mnou točilo… a pak… už jen tma.
Ráno jsem se probudila doma. Ale pořád jsem byla strašně unavená,jako bych ani vůbec nespala…
Hlasité předčítání
