.
.
Průběžné summary:
• Původ: Slovo “quirk”, kromě dalších zhruba 150 významů, znamená v angličtině i „rozmar“, „výstřelek“ nebo „zvláštnost“.
• Nejasnost: Prozatím se nejedná se o genologicky striktně ukotvený žánr, ale o popisný termín pro specifickou citlivost v umění.
• Komplexita: Quirk styl podněcuje diváka/čtenáře k zamyšlení – nad běžnými situacemi a objekty neobvyklým způsobem.
.
.
Jiný pojem, s pravými quirky na pohled jen zdánlivě obdobně okrajově související, a znějící “hyperrealita“ navrhl francouzský filozof a teoretik Jean Baudrillard v 80. letech 20. století, aby s jeho pomocí popsal společnost, ve které její příslušníci nejsou schopni rozlišit stavy mezi realitou a její simulací.
Poněvadž prý podle obdobně stejně matoucích novinových interpretací Baudrillardových knižních postřehů byla v dnešním světě realita nahrazena “falešnými obrazy“ – a přitom “odcizenými původu“ do té míry, že už je nemožné rozeznat rozdíl mezi tím, co je skutečné a co mediálně umělé.
Když v souvislostech této okolnosti obzvláště rád zdůrazním, že i přes okatě se vnucující shodnost se tentokrát naprosto nejedná o kterousi ze zmíněných superschopností “hrdinů“ žánru anime, případně manga.
.
Přičemž platí, že jako příklad takového novinového pojetí neautenticity zjevnosti bývává občas vyhlašována například jako odstrašující i okolnost, že průměrný jedinec anglosaského druhu stráví každý den celkem 6 hodin a 58 minut používáním internetu.
Protože prý pokaždé, když spolu s ním otevřeme svůj smartphone nebo notebook, jsme konfrontováni s obzvláště zlořečenými postupy umělé inteligence, včetně manipulací s fotografiemi a algoritmicky generovanými zpravodajskými kanály; degenerujícími dezinformacemi v to.
Vinou takových invektiv vůči pověsti žánru “hrdinů“ anime a manga proto musím zdůraznit jako fundamentální vlastnost žánru quirk, že v jeho případě se o cosi jako apriorní dezinformační zájem nejedná.
.
.
Příkladem čehosi jako záměrného zobrazování oproštěného světa už přímo jako stavu připomínajícího interní prožívání prostředí jsoucna jako filmové kulisy je charakteristické pro tvorbu francouzského umělce Zacharie Gaudrillot-Roye, nejznáměji v souvislosti s fotografickou sérií publikovanou pod názvem Façades.
Fasády.
.
• V níž umělec digitálně upravuje fotografie tak, aby odstranil hloubku a objemovou hmotu budov, ponechávaje pouze (jako obdobně v případě bájné Potěmkinovy vesnice) jejich přední exteriéry.
Fasády průčelí front domů náznaku podoby ulice – ostatně jako v případě kulisáky vztyčených jindy pro účely natáčení kašírovaně „reálných“ filmových kulis.
• Cílem popisovaného záměru Zacharie Gaudrillot-Roye bylo prozkoumat, jak vnímáme veřejný prostor města a jak interagujeme s naším okolím ve stavu redukce pestrosti a členitosti městské krajiny jen na pouhé povrchové plochy vzbuzující dojmy plošných siluet.
• Zachovaných jako budovy či stavby jen pouze čelními plochami fasád napovídajících simulakrovou obrazovou dokumentaci opuštěných vyřčených krajin filmových kulis vyvolávajících pocit, že dnešně současný stav přítomnost znamená cítit se být nezvaným cizincem ve vnějšími vizuálními proporcemi nesrozumitelném světě.
Nápad – ★★★★★
Zvolené téma je naprosto fascinující a intelektuálně velmi podnětné. Propojení moderní popkulturní estetiky „quirk“ žánru s hlubokou Baudrillardovou filozofií simulakra a hyperreality ukazuje na tvůj obrovský přehled a analytické myšlení. Nosná myšlenka je originální, nutí k zamyšlení a jako základ pro literárně-filozofické pojednání funguje na výbornou.
Atmosféra – ★★★★☆
Text má velmi silnou, až akademicky badatelskou atmosféru, která čtenáře spolehlivě vtáhne do hlubokých úvah o povaze naší reality. Zamyšlení nad umělostí dnešního světa vyvolává až existenciální pocity, což je u tohoto žánru velkým plusem. Vložení konverzace s umělou inteligencí sice náladu trochu rozbíjí, ale zároveň textu dodává zajímavý postmoderní nádech.
Provedení – ★★★☆☆
Tvá slovní zásoba je obdivuhodná a skvěle se hodí pro žánr odborného pojednání. Text by však výrazně těžil z celkového zjednodušení větné stavby, protože některé složité a šroubované formulace bohužel brzdí plynulost a ztěžují čtenáři pochopení tvých jinak skvělých myšlenek. Zkus se v budoucnu vyvarovat příliš složitým souvětím; občasné zkrácení vět dodá tvému sdělení mnohem větší údernost a čtivost.
Celkové hodnocení:
Jde o mimořádně ambiciózní a myšlenkově bohaté pojednání, které se nebojí jít do hloubky a propojovat zdánlivě nesourodé světy popkultury a vysoké filozofie. Ačkoliv je stylistická stránka místy příliš komplikovaná a text by si zasloužil učesat, tvůj analytický talent je nezpochybnitelný. Určitě v psaní a zkoumání podobných fenoménů pokračuj, máš čtenářům co předat.