• Proto nakonec tyto schopnosti přebují.
• A stanou se příliš složitými, nebo specializovanějšími, aby je bylo možné jen pouze lidsky ovládat.
• Což povede, či už v našich časech vede, k bodu zvratu, kdy, nebo v němž, právě ony nadsilné síly, které definují žánr “hrdinů“ anime a manga, mohou vést k vyhynutí veškerých exemplářů takovéto jedinečné podobnými dispozicemi obdařené rasy.
Tedy té, která s neurotičností osudově si uvědomované neodvratitelnosti doposud superschopnosti používá, s nimi nakládá a zachází.
Jakož i schází.
Beze jakéhokoli živijó…
.
Za trest, že takovýchto darovaných schopností a dispozic zneužívá – ba dokonce až inflačně nadužívá.
.
3. Paradox fikce
Paradox fikce, který se obecně vztahuje i na žánr quirk, zkoumá, dokonce ověřuje, proč nebo jak mohou být diváci hluboce dojati nebo jinak ovlivněni věcmi, o kterých vědí, že neexistují.
• Paradox, v jehož duchu:
Prožíváme stav skutečné nepředstírané emoce (lítost, strach, radost) vůči fiktivním entitám.
Při němž, abychom byli něčím například dojati, musíme věřit, dokonce více nežli pociťovat, že ono to takové cosi nás dojímající existuje.
• Přičemž však současně víme, že fiktivní entity takového druhu přece neexistují, a proto je o nich nemožné (tedy ne nejenom nepatřičné) mluvit, dokonce vyprávět.
• Takovýto rozpor je však současně i jádrem paradoxu formule kterékoli quirkové fikce – souvisejícím s odpovědí, jak nebo čím je možné, že nereálnost quirkové fikce vědomě akceptujeme.
A že v obstoupenosti kulisami skutečnosti fikci, přelud, nejenom emocionálně prožíváme dokonce jakby více nežli kteroukoli situaci nekulisovitě reálnou.
.
.
4. Paradox příštího výrazu simulacrum
Výsledek předchozí invektivy vytváří natolik vztahovou i vlivovou “nekonzistentní trojici“, že ji vzápětí musí její autoři nebo šiřitelé interně vyvažovat nebo balancovat.
A to v natolik exaktní míře, aby čtenáři a jiní konzumenti zůstali v důsledku i nadále emocionálně vtaženi nebo přirozeně vtahováni i do stále “quirkovějších“ nebo “zvláštnějších“ žánrových i narativních prostředí.
.
• Paradox, který má řešení v případě užití slova “simulacrum“:
Ačkoli již sama v této kapitole popsaná původní surovina poskytuje takovéto báječně quirkově jedinečně skvělé “animové“ nebo “animační“ (obojí slova souvisejí s duší) rozvojově zkreslující předpoklady, v souvislostech žánru quirk se ale jen o pouhé naprosté vymyšlenosti nejedná.
V případě díla vytvořeného v žánru quirk, v důsledku využití pouze takovýchto možností, výsledek zde nejenom navenek nebývá zkarikován nebo rozladěn natolik, aby vzbuzoval závěr, že byl odť at od svého původu.
Nápad – ★★★★★
Zvolené téma je naprosto fascinující a intelektuálně velmi podnětné. Propojení moderní popkulturní estetiky „quirk“ žánru s hlubokou Baudrillardovou filozofií simulakra a hyperreality ukazuje na tvůj obrovský přehled a analytické myšlení. Nosná myšlenka je originální, nutí k zamyšlení a jako základ pro literárně-filozofické pojednání funguje na výbornou.
Atmosféra – ★★★★☆
Text má velmi silnou, až akademicky badatelskou atmosféru, která čtenáře spolehlivě vtáhne do hlubokých úvah o povaze naší reality. Zamyšlení nad umělostí dnešního světa vyvolává až existenciální pocity, což je u tohoto žánru velkým plusem. Vložení konverzace s umělou inteligencí sice náladu trochu rozbíjí, ale zároveň textu dodává zajímavý postmoderní nádech.
Provedení – ★★★☆☆
Tvá slovní zásoba je obdivuhodná a skvěle se hodí pro žánr odborného pojednání. Text by však výrazně těžil z celkového zjednodušení větné stavby, protože některé složité a šroubované formulace bohužel brzdí plynulost a ztěžují čtenáři pochopení tvých jinak skvělých myšlenek. Zkus se v budoucnu vyvarovat příliš složitým souvětím; občasné zkrácení vět dodá tvému sdělení mnohem větší údernost a čtivost.
Celkové hodnocení:
Jde o mimořádně ambiciózní a myšlenkově bohaté pojednání, které se nebojí jít do hloubky a propojovat zdánlivě nesourodé světy popkultury a vysoké filozofie. Ačkoliv je stylistická stránka místy příliš komplikovaná a text by si zasloužil učesat, tvůj analytický talent je nezpochybnitelný. Určitě v psaní a zkoumání podobných fenoménů pokračuj, máš čtenářům co předat.