xxx
Slunce roztančilo své paprsky a zalévalo den do letní melodie. Adriana stála na nádvoří vedle
záhonu růží, byla krásná jako ony. Ale stejně jako růže, i ona byla osázena ostny.
„Kočár už přijíždí,“ upozornil ji zahradník.
„Sláva,“ zvolala a rozběhla se přivítat návštěvu.
„Vítám tě na svém zámku,“ pronesla Adriana k dívce, která právě vystupovala z kočáru, a
rozpačitě se ohlédla. „Cestuješ sama, bez doprovodu?“ dodala.
„Jistě,“ skočila jí do řeči princezna Anna, „ale každý přece ví, že ve tvém království dohlíží
na pořádek samotný drak, a o tvé síle, královno, nikdo nepochybuje.“ Královně se rozhořely
tváře, objala a políbila přítelkyni na uvítanou.
„Opravdu, o tvé udatnosti dozajista sní nejeden rytíř,“ dodala princezna.