Potřeba
Tato první vlna budování byla malým krůčkem k řešení velkého problému, kterému lidstvo čelilo. Tím problémem byl růst zemské populace, který měl dle projekcí v několika dalších desetiletích přerůst únosné meze. Zvyšující se počet lidí na Zemi měl za následek zabírání větší a větší zemské plochy pro živobytí a klesal prostor pro pěstování zemědělských rostlin a chov zvířat. Tento trend zpomalovalo mnoho pozitivních posunů, které lidstvo svým vývojem činilo. Ve stavitelství se suterénní obytná podlaží i mrakodrapy o desítkách pater staly běžnou součástí měst. Nad tím, že města vznikají a úspěšně fungují v pouštích i na mořské hladině, se také nikdo nepozastavoval. Produktivita pěstování rostlin se dramaticky zvýšila genetickým inženýrstvím, které bylo po počátečním odporu nevyhnutelně běžně akceptované. Přesto bylo jasné, že si lidstvo jen se Zemí nevystačí – lidí bude hodně, prostoru a potravin málo. Důsledkem tohoto problému bylo i totální zničení životního prostředí na Zemi. V posledních dekádách vyhynulo velké množství rostlinných i živočišných druhů. Země byla tak znečištěná, že díky prachu, mazu a dalším nepříjemným částicím již nešlo ve městech bez speciálního neprodyšného oblečení vycházet na ulici.
Trvalo mnoho let, než se velmoci politicky dohodly a seriózně začaly spolupracovat na realizaci osídlení Měsíce Marsu. Měsíc vybraný za cílovou destinaci byl zhruba o velikosti jedné čtvrtiny Země. Z tohoto pohledu nebyl život na Měsíci finálním řešením problémů na Zemi. Přesto byl Měsíc vybraný kvůli svým nejlepším vlastnostem, ve smyslu lidské schopnosti přežít na jeho drsném povrchu. Vědecká teorie říkala, že pokud by lidstvo opravdu uspělo a bylo schopno komfortně fungovat v takových podmínkách, mohlo by se ve druhém kroku přesunout do podmínek ještě těžších. Osídlený Měsíc by zároveň sloužil jako mohutný přestupní tábor k takové akci. To vše by ve druhé etapě umožňovalo vybrat jiný Měsíc, který by svou velikostí mohl být mnohonásobně větší než Země. Neoptimističtější scénáře dokonce uvažovali jako další krok samotný Mars.
Tento první projekt měl zahrnovat vlastní výstavbu obytných buněk a budov pro výrobu, vytvoření komunikační infrastruktury, zajištění výroby energií a vody, ale i nastavení ekonomických, politických a sociálních základů tak, aby vznikla „lepší společnost“ než na Zemi. Právě tato poslední část byla kamenem úrazu. Různé zájmové skupiny na Zemi prosazovaly odlišné způsoby a principy založení nové společnosti tak, aby byla více sociálně spravedlivá, více orientovaná na spolupráci než soutěživost, méně konzumní, méně destruktivní pro své okolí a pacifická.
Týmu kadetů se nakonec podařilo využít povrch Měsíce na pěstování základních zemědělských rostlin a dále je zpracovávat do finální formy jídla, čímž učinili klíčový krok k rozsáhlejšímu osidlování. Všechny polní a chovné prostory musely být zakrytované a vytápěné nebo naopak ochlazované, aby byla zajištěna akceptovatelná stabilita prostředí během dne i noci. I když se významná část materiálu na výstavbu další verze obytných budov musela stálé na Měsíc dovážet, začalo vznikat první město. Byl to systém budov, které se daly modulárně propojovat a stavět do velkých celků, ve kterých hromadně dokázalo komfortně žít na tisíce lidí. Ti zůstávali na Měsíci alespoň jeden rok před tím, než se vraceli na Zem. Ale ne zřídka se stávalo, že sami žádali o prodloužení svého pobytu. Přesto bylo působení každého jedince na Měsíci omezeno výkonným řízením celého projektu na maximálně pět let. Sice se ještě nejednalo o trvalé osídlení, ale týmy pracující na Měsíci dělaly významné pokroky v oblasti konstrukční, těžařské, výrobní, zpracovatelské a designu. Rozvoj na Měsíci akceleroval nejen z hlediska počtu zapojených lidí do výstavby, ale hlavně kvality poznání, praktického vývoje a místního zpracování vstupních materiálů.
Téměř nepostřehnutelná, ale pro masivnější osidlování Měsíce klíčová změna byla, že složitým odborným cvičením procházela už jen malá skupina specialistů zajišťujících na Měsíci specifické funkce, na Zemi běžně nepotřebné a tedy neznámé. Naprostá většina lidí se na Zemi před odletem již nemusela podrobovat mnohatýdenním cvičením a školením. Bylo to způsobeno tím, že život na Zemi a Měsíci se v základních poměrech začal natolik sbližovat a život se tam stával natolik intuitivní, že jedince nebylo v tomto smyslu třeba zaučovat. Prošli už jen pracovním školením přímo na Měsíci, obdobně, jako když někdo dostal novou práci na Zemi. Tento důležitý aspekt způsobil, že na Měsíc už nejezdili jen vesmírní odborníci, ale i lidé, kteří o životě v kosmu nemuseli vůbec nic vědět. Záleželo jen na tom, že na Měsíci chtěli z jakýchkoliv důvodů žít.
Všechno byl posun, ve který ještě nedávno málokdo doufal. Měsíc se stával téměř soběstačnou komunitou.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Tvůj koncept budování utopické společnosti na měsíci Marsu, která se snaží vyvarovat chyb staré Země, je velmi nosný a myšlenkově bohatý. Líbí se mi, do jakých detailů jsi promyslel fungování nového světa, od vzdělávacího systému až po absenci zbraní a reklam. Ačkoliv téma kolonizace vesmíru není zcela nové, tvůj důraz na sociologický a filozofický přesah dává příběhu originální a velmi sympatickou tvář.
Atmosféra – ★★★☆☆
Podařilo se ti skvěle vykreslit ostrý kontrast mezi depresivní, přelidněnou Zemí a nadějným, čistým prostředím Měsíce. Text však zpočátku působí spíše jako dokumentární zpráva nebo učebnice dějepisu, což čtenáři trochu ztěžuje emocionální napojení na postavy. Pokud bys více zapojil smysly hrdinů a nechal nás svět prožívat skrz jejich pocity, vůně a doteky, atmosféra by čtenáře vtáhla mnohem silněji.
Provedení – ★★★☆☆
Máš příjemnou slovní zásobu a text plyne, ale tempo výrazně brzdí rozsáhlé vysvětlující pasáže na úkor děje. Dialogy občas působí trochu strojeně, protože slouží primárně k předávání informací o světě (tzv. infodumping) spíše než k budování vztahů. V textu je několik pravopisných chyb a překlepů (např. shoda přísudku s podmětem), ale obsahově má dílo velký potenciál, jen doporučuji více aplikovat literární pravidlo ‘ukazuj, nepopisuj’.
Celkové hodnocení:
Ukázka z tvé knihy představuje velmi inteligentní a promyšlené sci-fi, které nutí čtenáře k zamyšlení nad směřováním naší vlastní společnosti. Tvou nejsilnější zbraní je tvorba uvěřitelného a komplexního světa, který má jasná pravidla a filozofickou hloubku. Pokud v budoucnu dáš více prostoru dynamickému ději a přirozeným emocím postav, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Rozhodně v psaní pokračuj, máš skvělé nápady!