Výchozí pozice
Součástí snahy osídlení Měsíce byla myšlenka o založení společnosti, která by byla lepší než ta na Zemi. Proto měli politici definující zásady pro fungování Měsíce snahu ponaučit se z problémů, které Země prožívala, a životu na Měsíci vštípit od počátku lepší výchozí pozici.
Co na Zemi tedy v té době nefungovalo? Evidentní bylo, že politický systém není dobře nastavený. Jednotlivé regiony Země byly dobře konsolidované, ale vládly v nich politické strany, které po svém zvolení často jen negovaly rozhodnutí předchozích stran a vyhýbaly se řešení skutečných témat. Za úspěch se považovalo, že se ideologické kyvadlo jednotlivých vlád nekývalo moc daleko od těžiště a celý systém zůstával blízko nehybného stavu. Sociální zabezpečení bylo na velmi slušné úrovni a prakticky na Zemi nebyli lidé žijící pod úrovní chudoby. Na druhou stranu se objevil problém, že se významná část obyvatel vůbec nezapojovala do produktivních aktivit, což bylo způsobeno vysokou mírou robotizace ve výrobě a praktického využívání umělé inteligence v oblasti služeb. Aby se tito lidé bez zaměstnání měli čím zabývat, poskytoval jim mediální systém přemíru digitální zábavy.
Ve většině regionů stále fungoval z ekonomického hlediska kapitalistický princip volného trhu. V asijských oblastech však byl systém natolik sociálně zaměřený a regulovaný, že se raději drželi původní doktríny s názvem socialismus. Ať tak nebo tak, reklama a propaganda byla globálně velmi silně používaná a vštěpovala lidem do hlav mnoho informací, jež však byly pro skutečnou podstatu člověka a jeho život neužitečné. Mnohdy dokonce účelově zavádějící.
Na Zemi vzniklo množství celosvětových organizací, které velmi těžko docházely ke společným rozhodnutím. Ještě hůře se pak podle těch rozhodnutí chovaly. Vymáhání odsouhlasených kroků bylo prakticky nemožné. To ústilo do bezmezného ničení životního prostředí, velkého množství zdánlivě nevýznamných vojenských potyček a nekontrolovatelných výzkumů na hranici etiky.
V neposlední řadě je třeba ještě si uvědomit anti-socializační aspekt společnosti na Zemi. Tím, jak se digitální svět stal přirozenou součástí lidských životů, lidé mnohem méně komunikovali tváří v tvář. Více a více se naopak pohybovali ve virtuálním světě na rozličných sociálních sítích, virtuálních světech a video konferenčních spojeních. Tento styl života měl za následek málo pohybu, což v důsledku vedlo k četným zdravotním problémům a významné transformaci mezilidské interakce.
Nezanedbatelnou součástí života na Zemi se staly drobné válečné konflikty. Sice se dařilo udržet je ve zvládatelných mezích, ale místní obyvatelstvo jimi významně trpělo. Navíc existovala reálná hrozba, že nějaký konflikt přeroste do rozměrů, které se vymknou kontrole. Aktivistická hnutí demonstrující proti válce byla tímto dlouhotrvajícím stavem natolik frustrovaná a vyčerpaná, že jejich snahy o pomoc a nápravu upadaly a hnutí se stala prakticky nečinná.
Ochranou životního prostředí se na Zemi už skoro nikdo nezabýval. Byl to důsledek obecného principu. Tedy pokud nešlo o sociální vztahy, platilo kapitalistické pravidlo volné ruky trhu, které si mnozí překládali jako “urvi si, co můžeš”. Tímto pravidlem se řídily zejména korporace, které se pod rouškou osobní anonymity snažily usurpovat co nejvíce zisků (včetně minimalizace nákladů za pro životní prostředí šetrné technologie a procesy) a následně vlivu na politickou moc. Ve svém důsledku společnosti disponovaly obrovskými finančními prostředky, kterými ovlivňovaly zákony (nejen o životním prostředí) k obrazu svému. Naprostá většina občanů vedla komfortní život, ale měla velmi malý vliv na celkový vývoj společnosti. Volební hlasy lidem sice umožňovaly vybrat poltické strany a jejich činitele, ale vůle a schopnost zvolených politiků cokoliv prosadit byla stejně mizivá. Mnozí z nich se stali jen pohůnky obřích společností.


Nápad – ★★★★☆
Tvůj koncept budování utopické společnosti na měsíci Marsu, která se snaží vyvarovat chyb staré Země, je velmi nosný a myšlenkově bohatý. Líbí se mi, do jakých detailů jsi promyslel fungování nového světa, od vzdělávacího systému až po absenci zbraní a reklam. Ačkoliv téma kolonizace vesmíru není zcela nové, tvůj důraz na sociologický a filozofický přesah dává příběhu originální a velmi sympatickou tvář.
Atmosféra – ★★★☆☆
Podařilo se ti skvěle vykreslit ostrý kontrast mezi depresivní, přelidněnou Zemí a nadějným, čistým prostředím Měsíce. Text však zpočátku působí spíše jako dokumentární zpráva nebo učebnice dějepisu, což čtenáři trochu ztěžuje emocionální napojení na postavy. Pokud bys více zapojil smysly hrdinů a nechal nás svět prožívat skrz jejich pocity, vůně a doteky, atmosféra by čtenáře vtáhla mnohem silněji.
Provedení – ★★★☆☆
Máš příjemnou slovní zásobu a text plyne, ale tempo výrazně brzdí rozsáhlé vysvětlující pasáže na úkor děje. Dialogy občas působí trochu strojeně, protože slouží primárně k předávání informací o světě (tzv. infodumping) spíše než k budování vztahů. V textu je několik pravopisných chyb a překlepů (např. shoda přísudku s podmětem), ale obsahově má dílo velký potenciál, jen doporučuji více aplikovat literární pravidlo ‘ukazuj, nepopisuj’.
Celkové hodnocení:
Ukázka z tvé knihy představuje velmi inteligentní a promyšlené sci-fi, které nutí čtenáře k zamyšlení nad směřováním naší vlastní společnosti. Tvou nejsilnější zbraní je tvorba uvěřitelného a komplexního světa, který má jasná pravidla a filozofickou hloubku. Pokud v budoucnu dáš více prostoru dynamickému ději a přirozeným emocím postav, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Rozhodně v psaní pokračuj, máš skvělé nápady!