Zpět k mé cestě. Nastartoval jsem auto. Okamžitě jsem zacítil neuvěřitelný smrad. Vystoupil jsem tedy a šel se podívat pod kapotu. Když jsem ji otevřel, vyskočila na mě kuna. Máchla drápy jen kousek od mého obličeje. Sotva jsem uhnul. Dopadla na všechny čtyři, zježila se a otočila na mně. Pustil jsem kapotu, až zaklapla, skočil do auta, zařadil jedničku a vyjel z parkoviště pryč. Ještě chvíli jsem ve zpětném viděl, jak kuna běží za mnou.
I když to nebylo zvykem, tak jsem si v autě zapálil cigáro. Potřeboval jsem se uklidnit. Měl jsem i trochu nervy z toho, jestli všechno bude fungovat. Záležela na tom velká spousta věcí. Když jsem projížděl vedlejší cestou, z lesa vyskočil jelen. Měl parohy jako elektrické sloupy. Zadupnul jsem brzdu. Nevypadal zmateně. Přímo se postavil před auto a paroží napřímil přede mě. Strhnul jsem volant, objel ho, podřadil, dostal se ze smyku, a než jsem se vzpamatoval, měl jsem jelena za sebou.
Přijel jsem k práci. Vystoupil, vzal kufřík a rychlým krokem mířil na základnu. U vrátnice jsem ukázal kartu. Vrátný ji ani pořádně nezkontroloval, protože držel nakrátko svého psa. Tekly mu z huby sliny proudem, tesáky se leskly do umělého osvětlení. Vrátný ho musel zavřít do vrátnice. Omluvil se mi a pustil mě. Pes mezitím vyšiloval jako by byl na steroidech. Tak šílený ještě nikdy nebyl.
Uvnitř už byla většina pracovníků připravena. Zkontrolovali jsme ještě veškerá data dle specifikace a daného postupu. Všechno bylo v pořádku. Potom nás naložili do náklaďáku a odvezli do velínu. Tam se prováděla další kontrola a finalizovaly se přípravy. Přišel velící důstojník. Zbývalo pár minut. Odprezentoval jsem všechny náležitosti, a dostal souhlas.
Ještě jsem si zapálil cigaretu. Atmosféra by se dala krájet. Každý z členů mého týmu byl ostře soustředěn do práce. Všichni byli nervózní. Prošel jsem se sem a tam, když jsem si všiml akvárka s malou beta bojovnicí. Ani nevím proč, ale zaujala mě. Přišel jsem k ní a prohlížel si ji. Ryba se okamžitě napřímila do bojové pozice. Vzdychl jsem. Na okamžik se ozvala stará lítost z toho, že mě všechny zvířata tolik nenávidí.
Přišel odpočet. Deset, devět, lidstvo už nikdy nebude jako dřív. Osm, sedm, stromy se ohnou, budovy zmizí. Šest, pět, život přestane existovat. Čtyři, tři, zlo bude nadobro vyhlazeno. Dva, jedna, START!
Hlasité předčítání