Povídka

Kdysi byly jednou vánoce
Četba díla zabere cca 1 min.

To mně bylo šest let. Přály jsme si se sestrou nový kočárek.Přišel Štědrý den. Dárky byly, ale kočárek nikde.Obě jsme byly velmi zklamané. Ale za týden už bylo všechno jinak. Naši nás vedli ke stromečlu. Bylo 30,prosince. Byly jsme překvapeny. Jaké nadšení. Pod stromečkem stál nový kočárek. Fialový, prošívaný, prostorný. A v něm něco bylo. Ležela tam panenka. Ale taková, kterou žádná z kamarádek neměla. Byla úplně živá. Hýbala se a brečela. Naše nadšení nebralo konce.Teprve až za chvíli jsme se dozvěděly, že to je naše nová sestřička, která se právě narodila. O zábavu jsme od té chvíle měly postaráno.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Jaroslava Zmítková

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
Nová perníková chaloupka   Byl jednou jeden podnikatel, kterého dočista vytunelovali. Když už n...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Výkupné za prince Zoltyho... Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdr...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
1. Obr propouští Normana a jeho dceru Obr Ínemak se na mě pořád zlobil. Nejen kvůli zatopené ...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
Přesn(á)idavka Dej to sem nebo ti to vyrvu z ruky ty polotovare! Nečum na mě a hrň to do mě! He...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Chtěla bych vás upozornit, že jsem celý život byla ateistka. Vyrůstala jsem bez náboženství, bez...
Při meditaci padl můj pohled na kámen, který jsem si kdysi přivezla od Baltu. Vzala jsem ho do ruky,...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
Beru si telefon a slyším: "Mohu vás navštívit. Už si nevím rady. Bolí mě levá noha. Zvlá...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
Rudolf neměl včera nejlepší závěr dne. I přes neustále trvající rozhodnutí, že už nikdy nebu...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Maminko, v okamžiku narození jsem vnímala jen chlad, strach a konejšivou hebkost Tvého hlasu. Zat...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
           1. Podivný čaroděj u obra Ínemaka Když mě obr přivedl do svého hradu v T...
Chtěla bych vás upozornit, že jsem celý život byla ateistka. Vyrůstala jsem bez náboženství, bez...
Beru si telefon a slyším: "Mohu vás navštívit. Už si nevím rady. Bolí mě levá noha. Zvlá...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
světkuška
Byl prosinec, sníh se sypal za oknem jako roztržená peřina. Do Vánoc chybělo jen několik málo dn...
Při meditaci padl můj pohled na kámen, který jsem si kdysi přivezla od Baltu. Vzala jsem ho do ruky,...
Byl krásný letní den. Slunce stálo vysoko, vánek lehce ševelil, ptáci v korunách si štěbetavě ...
0