Povídka

Kdysi byly jednou vánoce
Četba díla zabere cca 1 min.

Povidka

To mně bylo šest let. Přály jsme si se sestrou nový kočárek.Přišel Štědrý den. Dárky byly, ale kočárek nikde.Obě jsme byly velmi zklamané. Ale za týden už bylo všechno jinak. Naši nás vedli ke stromečlu. Bylo 30,prosince. Byly jsme překvapeny. Jaké nadšení. Pod stromečkem stál nový kočárek. Fialový, prošívaný, prostorný. A v něm něco bylo. Ležela tam panenka. Ale taková, kterou žádná z kamarádek neměla. Byla úplně živá. Hýbala se a brečela. Naše nadšení nebralo konce.Teprve až za chvíli jsme se dozvěděly, že to je naše nová sestřička, která se právě narodila. O zábavu jsme od té chvíle měly postaráno.

O autorovi

Jaroslava Zmítková

Jaroslava Zmítková

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Chtěla bych vás upozornit, že jsem celý život byla ateistka. Vyrůstala jsem bez náboženství, bez...
Jako každé ráno si prohlížel obrázek na vnitřní straně dveří své skříňky. Byla na něm jeh...
Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Seděl jsem na kozlíku svého vozu a můj Kůň si pomalu vykračoval po cestě k domovu. Jezdím na n...
Beru si telefon a slyším: "Mohu vás navštívit. Už si nevím rady. Bolí mě levá noha. Zvlá...
Při meditaci padl můj pohled na kámen, který jsem si kdysi přivezla od Baltu. Vzala jsem ho do ruky,...
Přesn(á)idavka Dej to sem nebo ti to vyrvu z ruky ty polotovare! Nečum na mě a hrň to do mě! He...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Kolik je to dní? Kolik měsíců? A kolik let? Čas běží stále rychleji a rychleji, vzpomínky splý...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Dítě se dalo do pláče. Dítě. Ještě nemluvně. O to pronikavější ten křik byl. Již pár okam...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
Chtěla bych vás upozornit, že jsem celý život byla ateistka. Vyrůstala jsem bez náboženství, bez...
Když se Eliška probudila, nevěděla, kde je. Místnost byla temná, jen uprostřed stál starý dřev...
Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
Při meditaci padl můj pohled na kámen, který jsem si kdysi přivezla od Baltu. Vzala jsem ho do ruky,...
Beru si telefon a slyším: "Mohu vás navštívit. Už si nevím rady. Bolí mě levá noha. Zvlá...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
To, co se povídá o mouchách, není vůbec pravda. Náhodou, být mouchou je ohromná legrace. Já to m...
motto: Dum vivimus, vivamus (dokud žijeme, žijme naplno). --- Kyborg-mutantka(1) Anička spolkla mult...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno