Povídka

Co mi vyprávěl kámen od moře
Četba díla zabere cca 3 min.

Povidka

Při meditaci padl můj pohled na kámen, který jsem si kdysi přivezla od Baltu. Vzala jsem ho do ruky, poslouchala jsem ho a jeho pohled na svět jsem si zapsala:
“Jsem od Baltu. Bylas tam s celou rodinou. Líbilo se ti tam. Moře je nádherné, i když sis v něm dlouho nepobyla. Ale lásku pro kameny, lastury i obyvatele moře jsi cítila. Vzduch voněl solí a to ti dělalo dobře. Tvoje dýchací cesty se pročistily.
Žil jsem v moři několik tisíc let. Až příboj mne vynesl na místo, kde jsi mě našla. Pamatuju velká sucha i velké záplavy. Mnoho živočichů se zde narodilo i zemřelo. Všechno šlo tak ,jak má, svým správným tempem. Až v poslední době se děje něco, co nemá obdoby v celých tisíciletích. Lidé zabíjejí zvířata jen z rozmaru. Delfíni najíždějí na břeh a umírají. Velryby jsou loveny pro maso, které lidi nepotřebují. Korýši jsou loveni po tisících. Fauna moří je v rozkladu. Ale ani flóra není ušetřena. Korálové útesy umírají. Špína vod je ničí. Nafta pokrývá těla ptáků, kteří hynou. Nikdy lidé nezpůsobili tolik škod jako v současné době.
Ptáš se, jak to mohu vědět, když mě máš doma už třicet pět let.? My kameny jsme živé. Cítíme i myslíme. Dorozumíváme se mezi sebou. Na vzdálenosti nezáleží.
Kameny, které máš doma kolem sebe, tě mají rády. Jestli budeš chtít, můžeš si s nimi povídat tak, jako si teď povídáš se mnou. Pro každý tvůj kámen máš v srdci místo a kameny ti tvoji lásku vracejí. Energii, kterou máš, získáváš od rostlin a od kamenů, které máš doma. Blíží se čas, kdy uvidíš i květinové víly i duchy kamenů. Pak se nám přiblížíš ještě víc.
Máš zde i kámen,který byl dřív kmenem pravěkého stromu a zapadl do močálu. I s ním si pohovoř. On ví, že si ho vážíš a má tě rád.
I my, kameny, máme duši. Naše duše duším lidí rozumí. Proto nás trápí, že nám lidé nerozumí a chovají se k nám necitlivě. I kameny si zasluhují úctu lidí. Kameny kolem vás na vás mluví. Když najdeš kámen, který tě upoutá, znamená to, že na tebe volá a rád by ti pomohl. Vezmi si ho do kapsy a pošli mu svoji lásku. Odmění tě svojí pomocí.”
Celou dobu naší promluvy držím kámen od moře v ruce. Cítím, jak mě naplňuje svojí energií a jsem mu za jeho péči o mne vděčná. Děkuji mu z celého srdce.

O autorovi

Jaroslava Zmítková

Jaroslava Zmítková

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

To mně bylo šest let. Přály jsme si se sestrou nový kočárek.Přišel Štědrý den. Dárky byly, a...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...
Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
Chtěla bych vás upozornit, že jsem celý život byla ateistka. Vyrůstala jsem bez náboženství, bez...
  Vystoupil z taxíku. Spatřil, jak sousedka zápolí s jeho psem. Ten se nakonec nadšeně vysm...
1.Potopa ve věži Obr Ínemak po tom, co mi minule Čaroměn uspal znamení ve dlani, se začal chova...
Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Předsvatební oslava U Morana v jeho paláci probíhaly přípravy na velkou svatbu. Moran pozval obr...
předchozí část zde   IV. Droga Jiří čekal, až se jej na To kultista konečně zeptá. ...
Beru si telefon a slyším: "Mohu vás navštívit. Už si nevím rady. Bolí mě levá noha. Zvlá...
Dnes se mi zdálo, že jsi umřel, víš? Byl to zvláštní sen, kde jsem byla zmatená a vyděšená. P...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Povedlo se. Hurá, povedlo se mi to! Konečně po létech hledání a bádání jsem to našel. Mám stro...
Sedím na dřevěné lavičce pod starou lípou. Nad hlavou se stahují mraky, šedé jako vzpomínky, kt...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Chtěla bych vás upozornit, že jsem celý život byla ateistka. Vyrůstala jsem bez náboženství, bez...
Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
To mně bylo šest let. Přály jsme si se sestrou nový kočárek.Přišel Štědrý den. Dárky byly, a...
Jako každé ráno si prohlížel obrázek na vnitřní straně dveří své skříňky. Byla na něm jeh...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Beru si telefon a slyším: "Mohu vás navštívit. Už si nevím rady. Bolí mě levá noha. Zvlá...
  Se stromy si hrál jemný vítr. Z kašny proudila voda střídajíc jedny a druhé proudy. Na...
Koťátko „Na mlynářově plotě viselo chcíplý kotě. Kdo první promluví, ten to kot...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno