Obr na to zavrčel.,,Co je to zas za nesmysl!“
Pak bylo chvíli ticho, obr byl asi oslabený od Silverova žezla a možná i trochu víc napitý. Po chvíli Silverovi unaveně řekl:,,Ty a to tvoje pitomý žezlo, úplně tu už padám únavou, pití si dopij sám, jdu nabrat energii a než se vyspím, tak chci, abys jí přivedl ke mně do hradu zpátky a laskavě si víc hlídej Ohyna, jinak jestli se tohle bude opakovat, tak ho bez milosti zničím před tvýma i jejíma očima, je ti to jasný? Já obr, král Temnovište nikomu nic nikdy nepromíjím, jsem pán pomsty a zničení, tak na to nezapomínej!“Řekl obr Silverovi a zmizel.
Silver tam dál seděl nešťastně s pohárem v ruce a asi přemýšlel o tom, co musí udělat a jak s toho bude Ohyn moc smutný, že obra nijak ani ničím nedokázal přesvědčit, aby obr mě i Ohyna nechal být. Dál to bylo moc smutný, s Ohynem jsme spolu brečeli a nemohli se spolu nijak rozloučit, Silver se moc opil a usnul s pohárem u stolu a Ohyn mě chytl a šli jsme se schovat do svatyně, než se Silver vyspí a přijde si pro mě, aby mě odvedl vrátit obrovi. Pak, když přišel Silver do svatyně a říkal nám, že je mu to líto, ale obr je neoblomný a tak se spolu budeme muset rozloučit, ale ať nezapomínáme, že naděje umírá poslední, třeba přijde čas, kdy i obr uzná, že já s Ohynem si zasloužíme být spolu, zatím,tomu musíme dát čas a on určitě přijde! Uklidňoval nás Silver,i když tomu sám moc nevěřil, musel to tak nějak zvládnout,i přes to, jak mu to bylo zatěžko, nechtěl kvůli mě ohrozit Ohynuv život, když obr vyhrožoval, že ho na vždy zatratí, jestli mě nepřivede zpátky k obrovi, tak Silver se o Ohyna moc bál a tak mě od něho odtrhl a než se mnou stačil vyjít ze svatyně už tam stál obr a řval, ať vyjdeme, tak Silver mě přivedl k obrovi a obr se mnou zmizel do jeho hradu a jak mě hodil na zem, tak jsem se s toho úplně probudila doma, a spadla jsem z gauče a bylo ráno a mě celý den nešlo se nijak uklidnit, protože jsem před očima viděla pořád naštvanýho obra a myslím, že jsem kvůli tomu, jak jsem se moc bála, nemohla v klidu zaspat. Sotva jsem usínala a viděla, jak se ke mě obr blíží, rychle jsem se zas vzbudila, vyzkoušela jsem, jak dlouho vydržím nespat,ale pak asi za ty dva dny nespaní už jsem to nevydržela, usnula jsem a obr mě chytil. Tak teda zatím pořád v zajetí obra v temné věži, bez světla, čekám, kdy mě odsuď pustí, ale obr řekl, že dokud budu mít v hlavě Ohyna, tak mě nepustí nikdy a nemůže se ke mě chovat nijak přátelský, ať si nemyslím, že mi to někdy odpustí a nechá mě jít! Obr má času moře, ale mě už ho asi moc nezbývá a Ohyn mě z hlavy vymazat nepůjde nikdy! Sny u obra ve věži mít žádný nemůžu, obr mě je všechny zahání, abych si náhodou nepřivolávala k sobě Ohyna…
Hlasité předčítání