Rosa
Po tváři stéká ta rosa,
co kdysi pampeliškou
bývala. Zleva doprava
vesele se kývala.
Ta tvář měla tělo,
co už na ni zapomnělo.
Měla v sobě jiskru,
co změnila se v vodopád,
měla v těle srdce,
jež změnilo se v kámen,
v očích svých bouřlivý
plamen.
























