,,Možná se mohla ztratit v podzemním bludišti, mohli ji chytnout odchytávači a třeba žije v zajetí v jiným světě, proto jsi ji nenašel a ona se s od tam nemá jak dostat a ty jako duch se tam podívat nemůžeš?“ Duch na to smutně povzdechl a řekl:
,,Ne, nemůžu tam, ti odchytávači chytají i duchy a posílají je tam, kam duše mrtvých patří, nejsem na to ještě připravený, odejít a potřebuji najít svou sestru, ten Děsman ovládá všechny duchy s toho domu, kteří tam zůstávají a ti mi nikdy neprozradí, co chci vědět, nechci se nechat ani chytit tím Děsmanem, netoužím přebývat v tom domě a už vůbec ne být mu nějak podřízen, on je totiž ten, který přišel, když jsem vyvolával pomocí té tabulky duchy, to on ze mě vysál život a on se taky postaral, aby tu po mě vůbec nic nezůstalo a taky o toho, který tam byl se mnou, ten už je ale dávno pryč, cítím se trochu provinile,že jsem zatáhl nevinného člověka do vyvolávání ducha a pak jsme oba zemřeli!“Duch si těžce povzdechl a mluvil dál:
,,Kdybych tak mohl vrátit čas! Přál bych si zpátky, přál bych si žít znovu,i když můj život nebyl zrovna lehký, žili jsme ze sestrou tak chudě a strádali jsme společně v našem malým pokojíčku. Naše matka po smrti otce se úplně změnila a stala se z ní moc špatná žena, vodila si domů pořád nějaký cizí muže, opíjeli se a chovali se moc hlučně a ošklivě, já se tolik bál! Pak jsme jednou o prázdninách se sestrou utekli do města k dědovi, který žil sám v podkrovním bytě na náměstí a nechal nás u sebe bydlet . Děda byl takový starý bručoun, který měl rád svůj klid a taky mu ledasco vadilo, nejvíc se vadil se sestrou, tak se sestra tenkrát rozhodla, že si najde práci s ubytováním, začala pak pomáhat v kuchyni v tom domě a pronajala si tam ten pokoj, já odjel po prázdninách na novou školu a tak se stalo, že jsme se se sestrou už tolik nevídali, bývalo mi moc smutno, čas od času jsme si volali a občas se i sešli u dědy, pak se sestra moc dlouho neozývala a já ji začal hledat, byl jsem i na policii ohlásit její zmizení, i děda se zapojil do hledání, dokonce jel se mnou k matce, ta ale o ní nic nevěděla a ani ji nezajímalo, že je nezvěstná! To se děda pak ještě víc uzavřel do sebe, já jsem od té doby, co sestra zmizela nemohl v klidu spát, žil jsem jakoby v mlze, nejasně a s těžkostí, přestal mě bavit svět! Přestal mě dávat smysl, moje budoucnost se zhroutila, moje studium nestálo za nic a tak jsem chtěl vyzkoušet poslední možnost s tou vyvolávací tabulkou! A stalo se, co se asi stát muselo! Nebo nemuselo? Co si o tom myslíš, co bys udělala ty, kdyby jsi byla na mém místě? I teď je mi s toho moc těžko, když ti to povídám!“ Taky mi s toho bylo těžko a smutno, řekla jsem, že já asi nejsu ta pravá, která by snad zvládla něco líp? Duch na to smutně zahučel a řekl, že třeba ještě něco udělat můžu! Tak jsem na to kývla a slíbila mu, až zase budu u Děsmana, tak se ho zeptám, jestli neví, co se stalo s jeho sestrou a duch řekl, aby to bylo co nejdříve! Pak tu přečkával nějaký čas, než jsem se dostala zase do skrýše pod tím domem ve které přebývá Děsman! Děsman na moji otázku, jestli neví co se stalo se zmizelou s toho domu odpověděl nejistě a vyhýbavě, jeho protivný škleb a vrzavý zvuk, který vydal, jako překvapení, co se ho ptám na takovou podivnost a proč by to podle mě měl jako vědět mi přišlo podezřelý a hned jsem mu řekla, že je přeci špehoun a všechno ví, vždyť mi to sám říkal, že takový je! Tak pak na to Děsman řekl, že trpí občas výpadky paměti je už přeci jen letitý, tak abych se tomu nedivila! Kývla jsem a řekla, jak to,že si pamatuje příběhy s těch knih, ale nepamatuje si nic, co se stalo ve skutečnosti v tom domě? Děsman na to řekl, abych věděla, tak v tom domě se věčně někdo někam ztrácí a možná za to může jedna zlá věštkyně! A jestli chci, poví mi příběh o zlé věštkyni, to mě bude určitě moc zajímat a myslí si, že právě tahle zlá věštkyně může za zmizení té na kterou se ptám! Nechám si povědět příběh o zlé věštkyni, ale ať mu slíbím, že se nerozbrečím! Tak jsem to slíbila a Děsman se ke mně zmáčkl co nejblíž, aby to snad neslyšel už nikdo další, když tam ani náhodou nikdo jiný není, jeho povídání, bylo až ne moc uvěřitelný a skončilo to tak, jak nemělo! Rozbrečela jsem se a Děsman mě poslal pryč, tak jsem zmizela domů a když mě pláč přešel povídala jsem duchovi všechno, co mi Děsman povyprávěl: ,,Asi tě to ale vůbec nepotěší, když ti musím říct, že tvá sestra se stala objetí zlé věštkyně, která ji spotřebovala na svoji obnovu a tak se stala její součástí! Tahle zlá věštkyně přebývala v Temnovišti, jednou se ale stalo, že ji obr povolal a dal jí za úkol očarovat stříbrnýho krále, aby zapomněl na přítele s ohně ,kterého mu obr odnesl k sobě a král se snažil ho od obra získat zpátky a přemlouval obra a nabízel mu všechno možný, jen aby mu vrátil jeho přítele s ohně. Obr to ale nechtěl a protože mu tohle věčný přemlouvání vadilo, tak poslal na krále právě tu věštkyni, která ho měla okouzlit tak silně, že na přítele zapomene a bude mít od něho klid! Ale zlá věštkyně byla oslabená a potřebovala se obnovit, proto nutně rychle potřebovala získat jinou ženu, kterou by mohla použít na svou obnovu a vyhlídla si zrovna tvoji sestru! Po obnově tahle zlá věštkyně získala novou velkou sílu a když přišla ke králi, tak ho dokázala okouzlit i přes to jeho mocný nepropustný žezlo! Tak stříbrný král zapomněl na svého přítele s ohně a žije pod vlivem zlé věštkyně, která je ale poslušná především obrovi a tak je vlastně v moci zlýho obra, v podzemní říši vládne přes zlou věštkyni zlý obr a král Silver žije v okouzlení té věštkyně v jakýmsi transu a nikdo neví,jak tohle dopadne? A kdy tohle skončí a kdo porazí zlou věštkyni,aby přes ni nemohl obr škodit tomu králi, v podzemní říši to zkoušeli mnozí nějak vyřešit, ale zdá se to být zatím beznadějný, zlá věštkyně porazí kažého, kdo se k ní jen přiblíží, je u krále na prvním místě a nikoho k němu nepustí, chudák Silver, že jo?!“ Fňukala jsem a duch na to neřekl vůbec nic! Snad už tu ani není? Možná tomu nevěří, nebo je s toho tak moc smutný, že se rozplynul?,,Halo, jsi ještě tu? Povídej si se mnou, ať mi není tak moc smutno!“Šeptala jsem do tmy a volala na ducha, ale neodpověděl. Po čase se ale vrátil, zase si se mnou začal povídat a přál si, abych šla i s ním do podzemní říše, chtěl by tu věštkyni vidět, ale cosi mu brání se tam nějak dostat! Asi má moc silnou ochranu a ta mlha kolem ni i krále je nepropustná, neříkala jsem náhodou, že mám v dlani to divný znamení? Mohla bych se na to zeptat Děsmana, třeba mi poradí,jak se to používá a co bych s tím mohla dokázat? Řekla jsem,že nemám v dlani žádný znamení, nebo nic si tam nevidím, myslím, že to slouží jen k tomu, abych se dostala do jinýho světa, mám ho asi od Vičky, ale protože ona nemluví, tak o tom nic nemůže říct a Děsman o tom znamení asi neví, kdo ví, co by mi na to řekl, už tak se na mě dost zlobí, že se přátelím s obrem, zklamala jsem ho a tak se mi za ním už nechce! A na víc jsem brečela, když povídal, jak zle je na tom král Silver, tohle si Silver nezasloužil, zlý obr ho připravil o všechny, kteří mu byli nejmilejší a ještě na něho poslal tu věštkyni, kterou nikdo nepřemůže, když je i pod ochranou obra, nevím co s tím? Obr mi nedovolí opustit jeho hrad, hlídá mě a proto ani nevím, co všechno zlého kde způsobuje, kdyby mi o tom nevyprávěl Děsman, tak to ani nevím, proč chce vlastně duch vidět tu zlou věštkyni? Duch řekl, že se chce přesvědčit, musí ji vidět, aby věděl, jestli je v ní jeho sestra a taky by rád pomohl tomu králi, kdyby to nějak šlo! Ví, že mám Silvera ráda, ví, že se mi líbí a taky bych mu určitě chtěla nějak pomoct! Řekl duch a zafoukl na mě a já jsem na to řekla,že má pravdu, musíme si to nějak promyslet a naplánovat, ale nevím, jak? Duch řekl, abych zašla i přes to všechno za tím Děsmanem, má tam ty knihy, třeba v nich něco objevím, když bude zase dřímat! Tak jo,souhlasila jsem a byla na to moc napínavá, jak tohle všechno asi dopadne? Setká se duch se svoji ztracenou sestrou i když je nevím jak uvízlá v té věštkyni? A jak zachránit krále Silvera s jejího okouzlení a s moci obra? Můžu nějak do toho vůbec zasahovat, když jsem obrovi musela slibovat, že se už nikdy ke králi Silverovi ani nepřiblížím? Když poruším slib a obr se to dozví, bude zase běsnit, ale obr přeci taky porušil slib, který dal králi Silverovi,vždyť mu slíbil,že už mu nebude nijak škodit a vrátí mu zpátky Ohyna! Duch si myslí, že bych s tím měla něco určitě udělat, nemůže to přeci být pořád takto hrozný, příběh potřebuje dobrý konec, aby to se všemi dobře dopadlo a byli všichni šťastní a spokojení a ti zlouni si zaslouží dostat lekci, aby se polepšili,že jo? 😀
Hlasité předčítání
