Spoustu dní uteklo mi pod rukama,
spoustu věcí by člověk jinak udělal.
Něco zopákl by znova,
něco by raděj vynechal.
Ať cítím vděčnost za tu krásu kolem sebe,
za pohled na hvězdnou oblohu.
kéž štěstí v mém srdci tepe,
že součástí jsem té jediněčné history.
Ať vidím co jiným zůstane vždy skryto
a cítím život tam kde jiní cítí klid.
Jen jedno jméno zůstane v mém srdci vryto,
dokud jen budu schopna snít.
Kéž pouhé pousmání, ve mě budí zášť a zloba.
Kde nenávist je, chci vnést lásku znova.
Do svárů chci vkládat smír a mít vždy dostatek sil
jít pevným krokem dál tam kde jiný už to dávno vzdal
Víru mít v další krásný den,
v to že dál se bude točit tahle zem.
S láskou, vírou i pokorou dál životem svým jít,
dnům co příjdou náruč svou do široka otevřít.
Hlasité předčítání