Olaf si prohlížel nešťastného Grimura, který skláněl svůj zrak k prachu cest a zeptal se s určitým respektem: „A co takový mrzák může přinést Hardradům?“ A Björn tomu hned odpovídal: „Copak to není jasný? Hihi. Kdo políbí Freyu, ten pozná Vikinga, který je obdařen schopnostmi, jakými se chce každý mocný obklopit. A Grimur Freyu líbal celé noci. Hihihi.“
„Přesně tak. To znamená, že Grimur může snadno rozpoznat, že někdo je obdařen a Hardradové jej hned přijmou do svých služeb a skvěle mu zaplatí. Hehe.“ Doplnil Erik a Björn se zase ozval: „Je to opravdický zázrak, Olafe. Třeba jsme potkali výpravu z Konghelle a všichni ti muži byli obdaření. Hihihi.“
Jak ta slova Olaf slyšel, oči se mu otevřely a duhovky rozšířily a tu náhle vykřikl nadšením: „Já jsem z Konghelle. Hrdý rodák. Jistě tedy i já jsem obdařen. Ať to tedy potvrdí!“, ale Erik jeho nadšení krotil „To není tak jednoduché, Olafe.“
„Jak to?“ Ptal se ten boháč a Björn mu povídal „Grimur to nepozná od pohledu. Musíš proto taky něco udělat. Hihihi.“ A jak to Björn vykládal a Erik se chichotal, tak Grimur nechápal, co to ti dva obchodníkovi vykládají a chtěl je zastavit, ale nevěděl odkud začít.
„Co tedy? Co udělat?“ Ptal se obchodník a naléhal pohledem na dvojčata, dokud Erik nevypustil: „V prvé řadě musíš zaplatit pět zlatých mincí.“ A Björn se s překvapením podíval na svého bratra a Olaf nevěřil té ceně, ale Erik si stál za svým: „Tak říká výnos domu Hardradů. Jen, co to najdu, tak ti to přečtu.“ Potvrzoval Erik a lovil ve svém prázdném vaku a Björn se k tomu hnedka přidal: „Eriku, nebylo to osm zlatých? Najdi už ten výnos, ať se přesvědčíme.“
Jak Olaf slyšel, jak se ti dva dohadují, rozhodl se zakročit. „Nic nehledejte, věřím Vám. Tady je pět zlatých mincí. Co mám dělat teď?“ A Erik přestal s hledáním, schoval ty třpytivé peníze a povídal: „Teď potřebujeme tvé vousy.“ A Björn hned doplnil: „A tvých strážců taky. Výnos říká, že když jeden podstupuje zkoušku, tak jeho společníci také musí.“
A Olaf znovu zapochyboval: „Vousy? Co to je za nesmysl?“, ale Björnův hlas se znovu rozeznil, jako zvony Nidorasu: „Je to tak ve výnosu. Eriku! Najdi výnos!“ A Olaf obávaje se vyšší ceny, hned se snažil Erika zastavit: „Dobře, dobře. Dáme vám své vousy. Kolik, že jich potřebujete? Řekněte a my si je tu uřízneme.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh má skvělý, téměř pohádkově-mytologický nádech, který čtenáře okamžitě zaujme svou originalitou. Hledání tak bizarní ingredience, jako jsou kořalkou nasáklé vousy, dodává ději lehkost a vtip, což skvěle kontrastuje s Grimurovým tragickým osudem. Zápletka s napálením arogantního obchodníka je nosná a ukazuje tvou schopnost vymýšlet chytré a zábavné situace.
Atmosféra – ★★★★☆
Velmi se mi líbí, jak jsi dokázal vykreslit severskou atmosféru plnou drsných Vikingů, mýtů a pověr. Emoce hlavního hrdiny jsou uvěřitelné; čtenář s Grimurem soucítí a zároveň se baví nad drzostí Erika a Björna. Podařilo se ti vytvořit vtahující náladu, která balancuje na pomezí temné fantasy a odlehčené dobrodružné komedie.
Provedení – ★★★☆☆
Máš bohatou slovní zásobu a tvé dialogy mají jiskru, ale textu by velmi prospělo rozdělení dlouhých, krkolomných souvětí, která místy brzdí plynulost čtení. Časté opakování spojky „a“ i citoslovcí smíchu (hehe, hihi) působí po čase rušivě, proto se je neboj v budoucnu trochu proškrtat. Objevují se zde i pravopisné chyby a nepřesná interpunkce, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost posouvat děj kupředu jsou mnohem důležitější.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi milé a nápadité čtení, které má obrovský potenciál díky sympatickému hrdinovi a zábavným společníkům. Tvůj smysl pro budování příběhu a severskou mytologii je obdivuhodný a text mě opravdu bavil. Pokud v budoucnu zapracuješ na úpravě dlouhých souvětí a celkové stylistické uhlazenosti, tvé psaní se posune na úplně novou úroveň.