Brzy Grimurův nerovný krok dopadl na prašné cesty toho norského venkova a konečně opustili ten měkký podrost lesní říše a všichni tři Vikingové postupovali mezi poli pšenice a ječmene i mnohých jiných plodin, které krmí mnohé hladové krky, směrem, kde doufali, že najdou Vikingy, jejichž vousy budou nacucané kořalkou tak, aby to Grimur poznal po chuti. Dlouho ale nepotkali nikoho, než ženy s chýšemi plnými klacků na podpal a dětmi cupitajícími za jejich sukní a Grimur si připadal, jako ty děti. Jen místo sukně měl před sebou lektvar, který mu Erik a Björn slibovali.
Erik a Björn, šlapali vpředu svižným krokem a Grimur musel tu a tam popoběhnout, aby jeho bolavé nohy stačily tomu tempu a podivoval se rychlosti, jakou cesta ubíhala pod jejich chodidly, a pomyslel si, že možná nechtějí, aby ti, kdo sdílí tu prašnou cestu, nabyli dojmu, že ten mrzák hrbatý patří k nim a proto se snaží být vždy daleko před Grimurem. A vskutku jej utvrzovali pohledy těch kolemjdoucích. Zamračené oči žen i vystrašené děti, schovávající se za sukní svých matek a nenápadně pokukujících k jeho zničenému zjevu ve strachu, že proti nim jde troll nebo jiná nestvůra, která po nocích ruší jejich klidný spánek. A slyšel i Erika a Björna, jak se pochechtávají nad nedospělými rošťáky, kteří ukazují na Grimura prstem. Grimur ale věděl, že až získá svůj lektvar, tak se zbaví těch posměšků a poví těm lidem to, čemu nerozumí.
Erik a Björn vedli Grimura dál od vesnic, snad aby jeho zjev nevystrašil pokojný život místních prosťáčků. Grimur si pomyslel, že musí rychle najít Vikinga, jehož vousy jsou nacucané kořalkou tak, až to pozná po chuti. V noci již na cestách nepotkají nikoho, než zbídačené bandity nebo hůř, strašlivé draugry, které měsíc láká z jejich hrobů.
A skutečně se před nimi objevil volský povoz a na něm seděl starý Viking s vousem bílým jako první sníh, který ohlašuje začátek zimy a překrývá seveřanskou domovinu tou mrazivou přikrývkou. Erik a Björn, když spatřili starého Vikinga, jak sedí na starém povozu a veze fůru slámy snad pro celou ves, nabádali Grimura, aby jej zastavil a vyžebral z něj vousy, neboť tak starý Viking jistě vypil dost kořalky, aby to Grimur poznal po chuti.
Erik a Björn tak postrčili Grimura před sebe a když volský povoz Grimura míjel, stařec vypadal, že usíná, neboť si strašlivého zjevu Grimurova ani nevšiml. Až teprve s třetím hlasitým pokřiknutím stařec poposkočil překvapeně a celý mžourající zastavil své voli a podíval se na zničeného Vikinga, jakoby si nebyl jist, zda před ním stojí muž, či zkroucený troll. Nakonec ale dokázal rozeznat rysy člověka a s úlekem povídá „Co se tobě stalo, Vikingu? Tak ošklivé stvoření jsem ještě neviděl.“ Podivoval se stařec nad všemi těmi ranami, které zkroutily Grimurovo tělo.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh má skvělý, téměř pohádkově-mytologický nádech, který čtenáře okamžitě zaujme svou originalitou. Hledání tak bizarní ingredience, jako jsou kořalkou nasáklé vousy, dodává ději lehkost a vtip, což skvěle kontrastuje s Grimurovým tragickým osudem. Zápletka s napálením arogantního obchodníka je nosná a ukazuje tvou schopnost vymýšlet chytré a zábavné situace.
Atmosféra – ★★★★☆
Velmi se mi líbí, jak jsi dokázal vykreslit severskou atmosféru plnou drsných Vikingů, mýtů a pověr. Emoce hlavního hrdiny jsou uvěřitelné; čtenář s Grimurem soucítí a zároveň se baví nad drzostí Erika a Björna. Podařilo se ti vytvořit vtahující náladu, která balancuje na pomezí temné fantasy a odlehčené dobrodružné komedie.
Provedení – ★★★☆☆
Máš bohatou slovní zásobu a tvé dialogy mají jiskru, ale textu by velmi prospělo rozdělení dlouhých, krkolomných souvětí, která místy brzdí plynulost čtení. Časté opakování spojky „a“ i citoslovcí smíchu (hehe, hihi) působí po čase rušivě, proto se je neboj v budoucnu trochu proškrtat. Objevují se zde i pravopisné chyby a nepřesná interpunkce, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost posouvat děj kupředu jsou mnohem důležitější.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi milé a nápadité čtení, které má obrovský potenciál díky sympatickému hrdinovi a zábavným společníkům. Tvůj smysl pro budování příběhu a severskou mytologii je obdivuhodný a text mě opravdu bavil. Pokud v budoucnu zapracuješ na úpravě dlouhých souvětí a celkové stylistické uhlazenosti, tvé psaní se posune na úplně novou úroveň.