Díval se do očí toho bohatého muže a prohlédl si jej od jeho uhlazených vlasů, přes upravený vous a kvalitní oděv, který kombinoval vzácné látky a hebké kožešiny, až ke koženým botám z rukou jistě věhlasného ševce, neboť na takovou práci Grimurův zrak ještě nikdy nedopadl.
Obchodník zíral na ubohého Grimura a na jeho tváří se objevil úlisný škleb a hlasem znechuceným vyplivl své: „Z jaké díry vylezlo to odporné stvoření? Zmiz mi z cesty, obludo!“
Grimur slyšel smích za svými zády. Ohlédl se a spatřil Erika a Björna, jak se chichotají a ponoukají, aby k obchodníkovi promluvil a tak také s ostychem Grimur učinil: „Jsem Grimur, dobrý muži.“
Obchodník se rukama opřel do svých boků a s pohrdavým výrazem zase vyštěkl „Nezajímá mě jméno každého trolla, který se mi postaví do cesty! Zmiz, než s tebou ztratím trpělivost.“
Grimur se znovu ohlédl na své dva společníky a nedal se odradit. „Chci s tebou uzavřít obchod. Co bys chtěl za pramen svých vousů? Potřebuji…“ Ale obchodník ani nenechal Grimura domluvit a Vykřikl „Stráže! Zbijte toho opovážníka! Ukažte mu, kde je jeho místo! Nehodlám nechat jeho pohled dál špinit moje jméno!“ A dva strážci hned tasili své ostré sekery a v Grimurově očích se zrodil strach a hledal, kudy by mohl utéct, ale nohy byly jako z kamene.
Všechno v té chvíli utichlo. Stráže se svými sekerami se krok za krokem přibližovali a i chichot Erika a Björna zmizel. Grimur se rozhodl, že uteče do pole, doufaje, že jeho úprk upokojí obchodníka, v tom ale jeho šat chytila jakási ruka. Grimur se ohlédl a viděl Erika, jak se dívá na ty stráže a pak na obchodníka a říká: „Ani nevíš, jaké chyby ses právě dopustil. Hehe. Zastal ty dva divochy.“ A Erikův pohled byl pevný a na jeho rtech se tkvěl šibalský úsměv, stejný jako kdysi v krčmě. A pak se ozval z druhé strany Björn „Vážně je zastav, nebo si ublíží. Hihihi.“
Stráže i obchodník se zastavili a nevěděli, co si mají o myslet o dvojčatech, která přispěchala Grimurovi k pomoci. A obchodník opatrně pronesl: „A Vy dva jste kdo? Pacholci, co vedou zvíře do cirkusu?“
A Björn hned spustil: „Nestarej se o nás, obchodníku. Hihihi.“ „Zatím nás stejně nejsi hoden. Hehehe.“ Doplnil Erik a Grimur a obdivoval, s jakou pevností tam stáli.
Obchodník se rozzlobil a začal křičet: „Já, že nejsem hoden mrzáka a dvou spratků?! Já, Olaf z Konghelle Vás nejsem hoden!?“ Zlobil a červený byl jak kštice Erika Rudého. „Ani kdybys byl z Nidarosu. Hehe.“ Posmíval se Erik.
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh má skvělý, téměř pohádkově-mytologický nádech, který čtenáře okamžitě zaujme svou originalitou. Hledání tak bizarní ingredience, jako jsou kořalkou nasáklé vousy, dodává ději lehkost a vtip, což skvěle kontrastuje s Grimurovým tragickým osudem. Zápletka s napálením arogantního obchodníka je nosná a ukazuje tvou schopnost vymýšlet chytré a zábavné situace.
Atmosféra – ★★★★☆
Velmi se mi líbí, jak jsi dokázal vykreslit severskou atmosféru plnou drsných Vikingů, mýtů a pověr. Emoce hlavního hrdiny jsou uvěřitelné; čtenář s Grimurem soucítí a zároveň se baví nad drzostí Erika a Björna. Podařilo se ti vytvořit vtahující náladu, která balancuje na pomezí temné fantasy a odlehčené dobrodružné komedie.
Provedení – ★★★☆☆
Máš bohatou slovní zásobu a tvé dialogy mají jiskru, ale textu by velmi prospělo rozdělení dlouhých, krkolomných souvětí, která místy brzdí plynulost čtení. Časté opakování spojky „a“ i citoslovcí smíchu (hehe, hihi) působí po čase rušivě, proto se je neboj v budoucnu trochu proškrtat. Objevují se zde i pravopisné chyby a nepřesná interpunkce, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost posouvat děj kupředu jsou mnohem důležitější.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi milé a nápadité čtení, které má obrovský potenciál díky sympatickému hrdinovi a zábavným společníkům. Tvůj smysl pro budování příběhu a severskou mytologii je obdivuhodný a text mě opravdu bavil. Pokud v budoucnu zapracuješ na úpravě dlouhých souvětí a celkové stylistické uhlazenosti, tvé psaní se posune na úplně novou úroveň.