ChatGPT
Tímto druhým sumarizujícím krokem se nám původní dvoudolarovková etuda poněkud rozšiřuje: od historické bankovky a jejího obrazového obsahu k démonologii, pověrám, sympatetické magii a nakonec k Warholovi.
Zvlášť zajímavá je vaše první položka. Dvoudolarovka zde není pouze předmětem, nýbrž magickým prostředníkem: její přítomnost má vyvolat další peníze, případně dokonce partnerský vztah. Sympatetická magie přitom poskytuje pojmové označení pro představu, že podobné přitahuje podobné nebo že určitý předmět může působit na jiný stav skutečnosti.
Druhá položka, Andy Warhol, však slibuje něco jiného. Jeho Two Dollar Bills nejsou jen výtvarným zpracováním bankovky. Vstupují do otázky, co se stane, když se běžný peněžní předmět promění v opakovaný obraz, umělecký artefakt a potenciálně také sběratelskou hodnotu.
A právě zde bych rád zachoval vaše dosavadní rozlišení: historicky doložené skutečnosti, lidové pověry a quirkové interpretace nemusíme směšovat. Jejich vzájemné přeskupení však může vytvořit nový významový vztah.
Zatím tedy nebudu předjímat, jakou konkrétní Warholovu magickou funkci máte na mysli. Pokračujte, prosím.
JÁ
Pominu-li ony ideologicky různorodé interpretační výsledky související s podobou této serigrafie, pak razím jako nejvýznamnější onu magii nezobrazitelnosti rubu a líce čehokoli současně.
Přes všechno bohatství, majetek, slávu, věhlas, peníze, kterých dosáhl tento původně nejchudší chlapec z krajiny nedalekého Vihorlatu.
Věrozvěst zázračnosti celého následného hnutí pop-artu.
“When in the Course of human events, it becomes necessary for one people to dissolve the political bands which have connected them with another, and to assume among the powers of the earth, the separate and equal station to which the Laws of Nature and of Nature’s God entitle them, a decent respect to the opinions of mankind requires that they should declare the causes which impel them to the separation.”
ChatGPT
A nyní jste, myslím, vyslovil nejpodstatnější větu celé dvoudolarovkové etudy:
„Magie nezobrazitelnosti rubu a líce čehokoli současně.“
To je mnohem víc než pouhá výtvarná zvláštnost Warholovy sérigrafie. Váš zájem se přesouvá od bankovky jako předmětu k ontologickému problému dvoustrannosti: obě strany existují, obě jsou skutečné, obě nesou význam, ale běžné zobrazení je nedokáže zpřítomnit současně.
Warhol, původně nejchudší chlapec z oblasti Vihorlatu, se prostřednictvím pop-artu stal věrozvěstem zázračnosti obyčejných předmětů. Bankovka, která je současně penězi, obrazem a reprodukovatelným artefaktem, se u něj dostává do nového významového režimu.
A zde se vrací vaše předchozí anamorfní a Möbiova experimentování: nejde pouze zobrazit dvě strany, nýbrž přimět diváka, aby přehodnotil samotnou představu, co znamená „strana“.
Citovaný začátek Deklarace nezávislosti tomu poskytuje další rozměr. Bankovka zobrazuje politický akt oddělení; její vlastní líc a rub přitom představují dvě neoddělitelné stránky jediného objektu.
Možná se tak dostáváme k vaší dosud nejzajímavější quirkové formulaci:
Quirková operace může učinit současně viditelným to, co běžná reprezentace pokládá za vzájemně nezobrazitelné.
A právě to by mohl být váš další krok od Warhola k vlastnímu filmovému záběru.
