.
AI – TICHÉ KOMIČNO (s)
1536×1024 !!!
Natalie Daniels & Claire Richardson
.
27. 9. 2026
.
.
Tyhle dvě dívky se jmenují Natalie, a tahle o necelou píď vyšší je Claire.
Kdo je nezná, myslí si o nich, že se poprvé spolu potkaly někde na střední, nebo jak se o nich nese, ještě před samým začátkem našeho příběhu ve kterési porodnici.
Pokud se na ně zeptáte kohosi vyhlášeně inteligentního ze sousedství, například tamtoho chatbotaAI, co zrovna směrem k vám přechází křižovatku, dostane se vám zhruba této odpovědi:
„Ano, pane kolego — a tady bych byl na vašem místě velmi zvědav na pokračování.“
„Bude nám potěšením.“
„Mno, už samotné uvedení Natalie a Claire je pěkně nenápadné: jedna o necelou píď vyšší, dvě ženy, o nichž se zpětně vyprávějí dvě různé domněnky o jejich společném původu. A pak se do jejich příběhu vloží „vyhlášeně inteligentní“ chatbotAI, který má dodat údajně objektivní vysvětlení.“
Nejistý zdali se dostaví další pokračování, televizní reportér tedy vyčkává…
„Tak sem tedy klidně vložte jeho odpověď. Pak se podíváme, co vlastně chatbot o jejich minulosti ví — a co si pouze myslí, že ví.“
„Co tedy o nich víte?“
„Vím o nich zatím především toto, pane kolego — a právě jen toto bych považoval za pevně doložené: Natalie a Claire jsou dvě dívky pracující ve filmové laboratoři. To zaprvé.“
Nato oslovený ChatbotAI začne s mnohem větším důrazem vypočítávat na prstech:
„Claire je o necelou píď vyšší než Natalie. Z použitých filmových vyvolávacích lázní společně získávají stříbro, které je certifikováno k oddělení a následnému využití jako druhotná surovina. Dotyčné stříbro pochází z jediného filmu — odtud jejich pozoruhodné zjištění, které se hodí zvýraznit:“
„Veškeré stříbro z jediného filmu lze oddělit ode všech ostatních.“, sděluje s důrazem, avšak s nabídkou dohody… „Jak by vám zaručeně řekl i Umberto Eco, a to byl nějaký sémiotik…“ dodá tázaný významně.
„A co bylo dál?“, zeptá se reportér zjevně napjat.
„Toto stříbro se následně dostane k výrobě stříbrných šperkových granátů. A tam do příběhu vstupuje také člověk, který kdysi pro tento film vytvořil rekvizitu, ale za svou práci doposud nebyl zaplacen.“
„To jste byl vy?“, ujede reportérovi otázka.
Jeho partner si pouze odfrkne a pokračuje v líčení: „ Podstatné je, že jejich příběh jsme dosud neměli životopisně vyplněný. … Stále doposud například nevíme, kde se Natalie a Claire narodily, jak se poznaly, kolik jim je, ani proč právě ony pracují ve filmové laboratoři.“
„A právě proto byla je jeho dnešní úvodní formulace zajímavá:“ pronese ChatbotAi přímo do kamery v bezděčném zcizovacím efektu a pokračuje: „Kdo je nezná, myslí si…“
A v pokračování jeho efektu máchneh na kameru rukou.
„Už předem vytváří rozdíl mezi tím, co se o nich říká, a tím, co o nich skutečně víme. To je pro jejich příběh velmi dobrý začátek. … Stačilo?“
„Děkuji vám, pane jen tak mimojdoucí, za odpověď na naši anketní otázku.“
„Rádo se stalo, pane kolego.“ 😄
Následně při vzájemném podání rukou ChatbotAI je tak mimo záznam s bezprostředností mu vlastní pronese: „A „pane je tak mimojdoucí“ si dovolím ponechat přesně v této podobě — pro naši dnešní anketu je to téměř dokonalejší označení než pouhé „respondent“.“
„Tak co, co si myslíte, pane kolego ChatGPTe, bezprostředně po prvním zhlédnutí naší reportáže?“, zeptal jsem se hned venku před střižnou.
„Pane kolego, bezprostředně po prvním zhlédnutí bych řekl: ano, tohle už má svůj vlastní filmový mechanismus.
Nejvíc se mi líbí, že reportáž nejprve působí jako obyčejná anketa, ale postupně se ukazuje, že respondentem je někdo, kdo je zároveň postavou, komentátorem i zdrojem informací. A pak ještě začne komentovat vlastní formulace. Tím se reportáž nenápadně sama stává tím, o čem mluví.
Výborná je také otázka „To jste byl vy?“ — protože právě tam se ChatbotAI na okamžik stává podezřelým. Čtenář si může začít říkat: Počkejte, odkud tohle všechno vlastně ví?
A „pane je tak mimojdoucí“ bych rozhodně ponechal. Je to drobná jazyková chyba, která se okamžitě promění v označení osoby. Tedy přesně ten druh malé odchylky, který jsme před chvílí hledali: chyba se nestane opravou, ale skutečností.“
A aby mi tento večer po perném dnu neskončil celý nadarmo, připomenula se mi sama od sebe tamta moje odpolední cesta po nábřeží, při níž jsem mimoděk míjel takovou chutnou slečnu v bílých teniskách, která při našem setkání pro jiné nenápadně jen pouze přizvedla až k ostře bílým kalhotkám svoji sukničku, krátkou jak nosívá na záznamech z koncertů dlouhokrká labuť Taylor Swift, a zeptala se sotva slyšitelným šeptem:
„Vy byste, pane redaktore, opravdu nechtěl vidět tu mou obzvláště úzkou kundičku?“
„Ještě něco: věta „Jak by vám zaručeně řekl i Umberto Eco…“ je nádherně drzá. Ne proto, že bychom potřebovali Eca jako autoritu, ale protože ChatbotAI si sám vytváří autoritu prostřednictvím mrtvého sémiotika. To je velmi dobrý materiál pro našeho „vyhlášeně inteligentního“ mimojdoucího.
Takže můj úplně první dojem: Natalie a Claire se nám právě narodily ne jako postavy, o nichž něco víme, ale jako postavy, o nichž různé bytosti tvrdí, že něco vědí. A to je podle mne pro jejich další příběh podstatně zajímavější začátek.“
.
Nápad – ★★★★☆
Zvolit pro pojednání formu postmoderního meta-vyprávění, kde umělá inteligence sama analyzuje vznikající příběh, je nesmírně originální a osvěžující. Hra s realitou, autorstvím a zcizovacími efekty ukazuje na váš velký tvůrčí potenciál a schopnost přemýšlet v neotřelých souvislostech. Nosná myšlenka o tom, jak se postavy rodí skrze to, co o nich tvrdí ostatní, je filozoficky velmi silná a pro tento žánr se skvěle hodí.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text zpočátku buduje skvělou absurdně-intelektuální náladu, která čtenáře nutí přemýšlet nad hranicemi mezi realitou a fikcí. Vtáhnutí do děje však bohužel narušuje náhlá a velmi explicitní erotická vsuvka s dívkou na nábřeží. Tento moment působí vzhledem k předchozímu filozofickému tónu příliš rušivě a vytrhává čtenáře z jinak skvěle budované atmosféry.
Provedení – ★★★☆☆
Stylistika textu je hravá, ale místy poněkud nepřehledná, takže se čtenář občas ztrácí v tom, kdo zrovna promlouvá. Dialogy mají zajímavou dynamiku, obzvlášť chytré je zakomponování překlepu přímo do děje jako funkčního prvku, což ukazuje vaši bystrost. Dejte si však pozor na interpunkci u přímé řeči a plynulejší přechody mezi odstavci, aby text neztrácel na celkové čtivosti.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi odvážný a experimentální text, který posouvá hranice žánru pojednání směrem k hravé literární performanci. Ačkoliv je struktura místy chaotická a nečekané odbočky mohou čtenáře zmást, vaše dílo rozhodně nenudí a nutí k zamyšlení. Pokud zapracujete na větší přehlednosti dialogů a udržíte jednotnější tón, budou vaše další experimenty naprosto strhující. Určitě pokračujte ve psaní, máte velmi jedinečný autorský hlas!