3. Se stínem za Marmondem 💫
Stín se mnou zmizel k portálu. Udělala jsem všechno, co řekl, aby se portál otevřel. Když se rozzářil, stín mě zadržel.
,,Počkej chvíli, nevstupuj dovnitř!”
Udiveně jsem se zeptala:,,A co teda mám?”
Stín zašeptal:
,,Počkáme, kdo s portálu vyjde! Víš, abys nepadla do pasti!”
Kývla jsem, odstoupila jsem od portálu a čekala, kdo z něho vyjde. S portálu vyšly stínové postavy. Pokývaly na nás, všechny zasyčely:
,,Marmond se bez tvojí pomoci ven nedostane, musíš tam za ním, neboj, není to past!”
Můj stín na ně křikl:
,,Jak vám může věřit?”
Jeden stín přede mě padl:
,,Prosím, věř nám! Marmond tam zemře! Jestli ti na něm aspoň trochu záleží, dostaň ho od tam!”
Zeptala jsem se:,,Co je v tom portálu?”
Stíny na to odpověděly:
,,Něco mnohem horšího, než samo Temnoviště a peklo dohromady!”
Vyděsila jsem se, dál vyzvídala:,,A co se tam stalo Marmondovi?”
Stín na to povzdechl:,,Je na půl v bažině,”v jeho hlase bylo poznat marné zápasení.
,,Je spoutaný…vysává ho strašlivý monstrum!”
Nechápavě jsem se zeptala:,,Jak mu můžu já pomoct?”
Stín u mě na to zakroutil hlavou:
,,Víš jak? Jedině kvůli tobě bude obr ochotný zachránit Marmonda! Není to jen tak, že mávneš rukou se znamením a Marmond bude volný! Chce obra! Tak co uděláš?”
Nešťastně jsem zavzlykala:
,,Já nevím, myslela jsem, že od tam Marmonda můžu dostat bez obra! Obr to pro mě neudělá… bude se zlobit, že nejsem ve věži!”
Z hloubi temnoty se rozlehl hlasitý smích, ozvalo se:
,,To teda bude!”























