„Naše béééčení že je nepříjemné?“ ohradil se beránek.
„Je.“ trval na svém kohoutek.
„Bečíte jako by vrzaly dveře. Přitom byste taky mohly být chvilku zticha.“ a jen tak pro sebe si krátce a potichu zakokrhal. Pak ještě pokračoval.
„Jenže to je tím, že nedokážete být ani chvíli zticha. Vsadím se, že nevydržíš bez toho nepříjemného bečení ani chvilku.“
Beránek se nasupil. Tohle mu teda ještě nikdo neřekl.
„Víš tedy co, já tvou sázku přijímám. Sedneme si a budeme si povídat. Kdo však mezi řečí zakokrhá v tvém případě, nebo zabečí v mém případě, prohrál.“
Kohoutek souhlasil a začal vyprávět, jak se mu na statku daří. Pak zas beránek povídal kohoutkovi o Rozumu do kapsy. Střídali se ve vyprávění a každý si dával pozor, aby se neprojevil svým kokrháním, či bečením. Když si povídali asi deset minut, začal kohoutek vyprávět jak kdysi za ním přišla ovečka a pak se zarazil a povídá:
„Ne, tohle ti nemůžu vyprávět, ty by ses zlobil.“
Beránek se postavil a nabručeně pronesl: „To musíš dopovídat, to mě totiž zajímá.“
„Ne to opravdu nemůžu.“ trval na svém kohoutek.
„Ale když jsi řekl ááá, musíš říct taky bééééééé!!!“ a zabečel tak, že se polekaly husy, kozy a slepice a všechno začalo kdákat, kejhat a mečet. Beránkovi si konečně ulevilo.
„No vidíš, prohrál jsi. Říkal jsem ti, že za to nemůžu, stejně jako ty.“ řekl kohoutek. Beránek uznal, že prohrál a tak se omluvil kohoutkovi, aby se na něj nezlobil a klidně si kokrhal dál, jak se mu zlíbí. Za chvíli vyšla z domu i panímáma a chválila kohoutka, že tak dobře slouží. Za odměnu mu nasypala pšenice o trochu víc, než obvykle. Někdy holt řeči způsobí, že se i dobré zdá špatným.
- Jak beránek vyléčil hejkala
Určitě jste už každý viděl někdy hejkala. Je to malý, tlustý, zarostlý budižkničemu. Nahání hrůzu a strašlivě řve. Jednou však přišel hejkal za beránkem a chraplavým, ba až šeptavým hlasem ho prosil o radu.
„Tobě mám radit hejkale, abys zase mohl řvát?“ divil se beránek.
„Víš beránku, já musím řvát, jinak by mi zvěř a pohádkové bytosti v lese nadělali neplechu.“ šeptal beránkovi hejkal. A byl to úplně jiný hejkal, než známe toho z pohádek. Oči měl smutné a vyřvané.
„V sousedním lese mi totiž onemocněl hejšvagr na pásový ovar. Snědl totiž dva uvařené tankové pásy a musel na operaci do nemocnice Na hejkalce. Já teď řvu v obou lesích a nestíhám. Nějak jsem to hejkání přehnal a teď mám hejkalí zánět hejhlasivek.“
Beránek uznal, že i v lese musí být pořádek a začal listovat v knížce, aby se dozvěděl, jak se léčí záněty hejhlasivek.
„Hlasivky se léčí směsí šalvěje, přesličky, ibišku a taky Vincentkou.“ četl beránek ze strany 86 a vůbec si nevšiml,že chybí strana 87. Takže na straně 88 bylo už jen pár slov k dalšímu heslu a tím byl HOLUB. Závěrečná slova k holubovi zněla – a může létat. Beránkovi nebyl tak úplně jasný význam tohoto sdělení – Hlasivky se léčí směsí šalvěje, přesličky, ibišku a taky Vincentkou a může létat – a proto si vyložil vše po svém a naordinoval hejkalovi:
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Nápad s beránkem, který najde encyklopedii a stane se nechtěným mudrcem lesa, je nesmírně milý a hravý. Velmi oceňuji pointu, že knižní moudrost často funguje jen díky náhodě a že skutečný rozum nosíme ve vlastní hlavě. Jednotlivé epizody jsou nápadité, i když občas trochu předvídatelné, což ale u pohádkového žánru vůbec nevadí.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu dýchá velmi příjemná, laskavá a útulná atmosféra, která silně připomíná klasické české večerníčky. Podařilo se ti skvěle zachytit naivitu zvířátek a jemný humor, který spolehlivě vyvolá úsměv na tváři. Emoce postav jsou sice jednoduché, ale pro potřeby dětské pohádky fungují naprosto spolehlivě a čtenáře snadno vtáhnou do děje.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má příjemné tempo, dialogy působí přirozeně a text se čte velmi lehce a plynule. Stylistika je na dobré úrovni, ale prostor pro zlepšení vidím v gramatice a interpunkci, kde se objevují zbytečné chyby (např. špatné tvary zájmen ‘jí vzal’ místo ‘ji’, hrubka ve slově ‘namýchaných’ nebo chybějící čárky). Pokud text projde pečlivou korekturou, stane se z něj opravdu vynikající a profesionálně působící pohádka.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi povedený a roztomilý soubor pohádkových příběhů, který má obrovský potenciál zaujmout dětské čtenáře. Tvá schopnost vymýšlet vtipné a nenásilně poučné zápletky je obdivuhodná, stačí jen trochu zapracovat na formální a pravopisné stránce textu. Rozhodně v psaní pokračuj, protože máš skvělý vypravěčský talent a cit pro milý humor.