Klotylda si Zmrzlíkovy poznámky nevšímala a pokračovala: „Prosím, nebudete se na nic ptát a uděláte vše, co řeknu,“ dokončila svou myšlenku a čekala na odpověď.
„Už je to tady. Kadimůra nám bude poroučet. To bude den,“ zamumlal Zmrzlík, ale Vejfučka s Mlhovínkem ho okřikli. Nezbývá, než věřit, že Klotylda ví, co dělá. Nejdříve se odhodlal Mlhovínek. Požádal Klotyldu, aby jim teda řekla, co mají dělat. Vílomůra se zamyslela a řekla.
„Mlhovínku, ty upleteš ze slámy bič. Vejfučka postaví ze stébel domeček a Zmrzlík nacpe zbytek slámy do pytle.“
Když to dořekla, proměnila se v můru a odletěla.
Kamarádi po chvíli splnili zadané úkoly, a na pytli, který Zmrzlík nacpal, všichni tři usnuli.
Klotylda proletěla mezi strážnými, až přistála ve studeném sklepení plném jídla, kde bylo Mrazíkovo vězení. Proměnila se ve vílu a řekla ohřívací zaklínadlo.
Prosím pánův tichý hvozd o maličké strpení
jen co ohřeješ se dost budeš teplý bez klení
Až budeš mít síly málo
mysli si že se ti to zdálo
V tu ránu se přestala ze sudu odpařovat mrznoucí mlha a sud začal tát. Když byl celý roztátý a voda tekla kolem, namířila vílomůra své prsty na sud a on se vznesl ke stropu. Potom zavřela oči a sud spadl svou vahou na mokrou zem. Prkénka se nárazem rozletěla a uprostřed na dně ležel malinký Mrazík a spal. Klotylda se opět proměnila v můru a položila si Mrazíka na záda. To už však do místnosti přiběhla stráž, přivolaná rachotem rozbíjejícího se sudu. Okamžitě spustili poplach. Můry si nikdo nevšiml, a tak Klotylda s Mrazíkem doletěla do vězení k Mlhovínkovi, Vejfučkovi a Zmrzlíkovi. Všichni ještě stále spali. Vílomůra položila Mrazíka k ostatním a odletěla hledat klíče od mříží. Díky poplachu nechal strážný klíče pověšeny u dveří a běžel se podívat ven. Klotylda vzala klíče a odemkla všechny mříže a dveře ven. Potom vzbudila kamarády. Všichni tři jí tleskali a ptali se, jakže to provedla a na co jsou ty slaměné výrobky. Vílomůra vysvětlila, že jednoduše Mrazíkovi pověděla zahřívací formuli a pak ho vytáhla z bedny. Slaměné věci jsou k nepotřebě, protože jí šlo jen o to, aby kamarády během její nepřítomnosti nějak zaměstnala. Mlhovínek vytvořil tu nejhustější mlhu, jakou uměl a všichni spolu, ruku v ruce odkráčeli na nádvoří, kde nasedli do jednoho z vozů. U brány je zastavil hlídač a ptal se, kam jedou. Vejfučka to nevydržel a odfoukl ho. Potom díky mlze v klidu a nepozorovaně odjeli. Cestou domů všichni spokojeně odpočívali. Jen Vejfučka při pohledu na Mrazíka podotkl, že bude od půlnoci dozajista ukrutně mrznout. Právě probuzený Mrazík mu s úsměvem přitakal a povzdychl si, že se asi Tajtrlíkovi všechno jídlo ve sklepení zkazí. Po půlnoci, když přestalo fungovat zaklínadlo, začalo skutečně mrznout. Konečně mohli medvědi usnout.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Nápad propojit klasickou pohádku o bytostech ovládajících počasí s moderními prvky, jako je Mrazík stěžující si na smrad v ledničkách, je velmi osvěžující a vtipný. Postava Vílomůry Klotyldy a její dynamika s nabručeným Zmrzlíkem dodává příběhu skvělý komediální náboj. Zápletka je sice přímočará, ale pro pohádkový žánr naprosto nosná a originálně pojatá.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu dýchá příjemná, laskavá nálada klasických českých pohádek, která čtenáře snadno vtáhne do děje. Velmi dobře funguje kontrast mezi vážností záchranné mise a komickými situacemi, jako je pletení slaměného biče pro zabavení kamarádů. Emoce postav jsou uvěřitelné a čtenář jim od první chvíle fandí, i když by se napětí v hradu dalo ještě trochu více prohloubit.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má svižné tempo, čte se velmi plynule a dialogy působí přirozeně, což je velkým plusem. Stylistika je na dobré úrovni, i když občasné zrychlení děje (například bleskové zajetí a následný útěk) by si zasloužilo více rozepsat, aby scény lépe vyzněly. V textu se objevují drobné prohřešky proti interpunkci a čárkám, ale ty nijak zásadně nenarušují celkový velmi dobrý dojem ze čtení.
Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně milou a čtivou pohádku, která ukazuje autorův velký cit pro humor a tvorbu sympatických postav. Ačkoliv by příběhu prospělo mírné zpomalení a detailnější vykreslení některých klíčových scén, už nyní má text obrovské kouzlo. Je to přesně ten typ vyprávění, který potěší děti i dospělé, a rozhodně byste v psaní měli s radostí pokračovat.