Obr na Normana zavrčel:,,Uklidni se,vždyť se jen vítají!“
Pak si připíjeli tak nekonečně dlouho!Moran povídal o paní Karmíně,byla úžasná a velkolepá,ale už mu to s ní stačilo!Norman na něho zabručel:
,,Nebo spíš jí s tebou!Nedělej se,určitě tě poslala s radostí ke všem čertům!“
Vybuchli tam smíchem a dál si připíjeli. Marmond zase cosi vyprávěl a Moran se zadíval na mě. Normana to naštvalo a vstal:
,,Možná už jsi zapomněl jaký to je se pořádně dorvat,co?“
Obr Normana zarazil,zakroutil hlavou:,,Normane,je čas odejít!“
Vysadil mě a postrčil k Normanovi,Moran se na to podivil,zeptal se:,,Proč ji posíláš s Normanem pryč?“
Obr zavrčel:,,Je to její hlídač,drží jí dál od Ohyna a taky snad i od Silvera,vidíš,není tu!Nepřišel,ale mě ta jeho stříbrná ohavnost nechybí!“
Zase se všichni zasmáli,Norman mě chytl pod paži,ještě jsem zaslechla Marmonda jak řekl:,,Silver nechybí nikomu,co kdyby náhodou přišel a chtěl sebou přinést jako dar ten šíleně páchnoucí sýr!“
Zase na to všichni vybouchli smíchy a mě se na to chtělo taky zasmát,ale uviděla jsem Ohyna!Norman mě ale rychle strhl k odchodu,zabručel:
,,Neokouněj tu a nezdržuj,odjíždíme!“
Vyzvedl mě do náruče a hodil na vůz za branou,vyskočil za mnou a kočí se rozjel. Norman zas celou cestu do jeho hradu bručel,jako medvěd a nejvíc na Morana!Prý mu to všechno spočítá,aby si nemyslel,že se jen tak vrátí a nic se mu nestane!“
Zamračila jsem se na Normana a řekla:
,,Máš zpátky svýho přítele a hned bys ho chtěl mlátit!Měl bys být rád,že se vrátil a oslavovat to,aby si to nerozmyslel a neodjel zase pryč!“
Norman na mě zařval:
,,Ty si nemysli,že se s Moranem znovu spustíš!To Morana raději zabiju,než abych tohle musel znovu zažít!“
Hrubě mě chytl a přimáčkl k sobě,zeptal se:,,Nebo bys snad chtěla raději zabít ty mě?“
Tohle mě probudilo,najednou jsem seděla doma a dívala se vyděšeně do tmy–
🌫️ Ranní probuzení
Sedím doma. Tma. Ticho.
A za mnou je Stín…
Stín za mnou zašeptal:
,,Vidím,že máš všeho dost,ale cítím i tvoji radost z návratu Morana!Teď tě nejvíc děsí Normanova poslední řeč,možná bys měla toho Normana konečně zabít,když o to pořád tak stojí,co?“
Naštvaně jsem vyhrkla:
,,A nevíš náhodou,jak bych to asi mohla udělat?Zabít nikoho jen tak nedokážu,je to od Normana hnusný,když mi to zase připomněl,i to,všechno,co říkal před tím,fakt nevím,co s Normanem?Mohl by ho obr poslat třeba někam pryč,daleko,že jo?“
Stín se zasmál,zašeptal:
,,To mohl,ale tebe by asi poslal s ním,zase jsi toho svýho Ínemaka parádně naštvala!Se s tebe zblázním,že pořád musíš chtít zírat na toho Ohyna!Tak se pak nediv,že to obrovi vadí a pošle tě raději s Normanem pryč!“
Tohle mi vadilo,že mi stín domlouvá,je stejný,jako všichni u stolu kolem obra,zvědavě jsem se stínu zeptala:,,Co jsi řešil s Marmondem?“
Stín neochotně sykl:,,Ale nic!O tom ti nic říkat nebudu!“
Hlasité předčítání