Proud ho vyrazil z průchodu, mrštil jím proti protější zdi a okamžitě ho strhl dál. Adamus se pokoušel postavit, ale voda mu podrážela nohy dřív, než se stačil zapřít.
„SERŽANTE!“
O’Conelly se vynořil o několik sáhů vedle.
„CHYŤ SE NĚČEHO, TY ČURÁ—“
Vlna mu vrazila do obličeje a zbytek nadávky zmizel pod vodou.
Proud vyrazil z úzké uličky na hlavní třídu. Voda se rozlila do šířky, strhávala bedny, sudy, odpadky a všechno, co jí stálo v cestě.
Adamus si několikrát loknul vody a rozkašlal se. Rukama nahmatal jen kluzké kameny a snažil se čehokoli zachytit.
Něco ho udeřilo do zad.
Pak ucítil prudké škubnutí za kabát.
O’Conelly.
Seržant měl jednu mohutnou paži obtočenou kolem železného sloupu pouliční lampy a druhou držel Adamuse za límec.
„KE MNĚ, ŽABÁKU!“
Adamus se pokusil zabrat nohama. Proud ho okamžitě stáhl zpátky.
„NEMŮŽU!“
„TAK SE KURVA SNAŽ!“
O’Conelly zařval, napnul paži a přitáhl ho blíž. Adamus se vrhl po lampě. Prsty mu sklouzly po mokrém kovu.
„CHYŤ SE!“
„SNAŽÍM SE!“
„SNAŽ SE VÍC!“
Podruhé sevřel sloup oběma rukama. O’Conelly ho přirazil vlastním tělem k lampě. Voda jim sahala už téměř ke krku a dál se valila ulicí směrem k náměstí. Kolem nich prolétla dřevěná bedna, převrácený koš a cosi, co ještě před několika vteřinami bývalo vývěsním štítem jednoho z obchodů.
Adamus lapal po dechu. „Co se to kurva děje?!“
„KDYBYCH TO VĚDĚL, TAK TI TO ŘEKNU!“
Nad jejich hlavami zařvaly tisíce krkavců.
Adamus vzhlédl. Nebe opět zmizelo. Nad ulicí nebyly hvězdy, měsíc ani mraky. Jen pohybující se černá masa.
O’Conelly sevřel lampu ještě pevněji a podíval se na svého svěřence.
„Umíš doufám plavat.“
„COŽE?!“
„PTÁM SE, JESTLI UMÍŠ PLAVAT, TY ZASRANEJ ŽABÁKU!“
„JO!“
„VÝBORNĚ!“
Další vlna se přehnala ulicí a oba muže málem odtrhla. O’Conelly zaklel a sevřel Adamuse kolem ramen.
„PROTOŽE JESTLI SE TAHLE ZASRANÁ LAMPA URVE, TAK SI ZAPLAVEM!“
Voda se hnala ulicemi Draxes Bay. Přelévala se přes obrubníky, narážela do zdí domů a strhávala s sebou bedny, sudy, odpadky i všechno ostatní, co jí stálo v cestě. Z úzkých uliček se slévaly další proudy, až se mezi domy valila jediná špinavá řeka.
O několik desítek sáhů dál vtrhla na náměstí.
Gabriel ji uslyšel dřív, než ji spatřil.
„Tak takhle to bude?“
Pod jeho nohama něco zaburácelo.
Nápad – ★★★★☆
Zápletka působí velmi dynamicky a propojení fyzické destrukce města s magickou bitvou v mysli je skvělý koncept. Ačkoliv elementální magie a mentální souboje patří ke klasickým fantasy prvkům, autor je zde uchopil svěže a s filmovou velkolepostí. Obzvlášť oceňuji kontrast mezi epickým magickým střetem a následnou komickou vložkou s naštvanou sousedkou, což textu dodává lidský rozměr.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednoznačně nejsilnější stránkou ukázky, text čtenáře okamžitě vtáhne do děje a nepustí. Scéna s valící se vodou v podzemí vyvolává až klaustrofobický pocit ohrožení, který plynule přechází do surrealistického a mrazivého souboje na ostrově v Norredově mysli. Hejno krkavců a všudypřítomný zmar na konci scény navíc zanechávají silný, temně magický dojem.
Provedení – ★★★★☆
Text je nesmírně čtivý, má výborné tempo a úderné, přirozené dialogy, které skvěle dokreslují charaktery postav. Stylistika je na vysoké úrovni, i když občasné opakování slov (např. při popisu valící se vody) by si zasloužilo mírnou redakci pro ještě větší plynulost. Pravopis je v pořádku, autor se soustředí na akci, což se mu daří na výbornou, jen doporučuji hlídat si plynulejší střihy mezi lokacemi, aby se čtenář v chaosu bitvy neztratil.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibný a profesionálně působící úryvek románu, který okamžitě vzbudí zvědavost ohledně dalšího děje. Akční scény jsou napsány s jistotou, magie má zajímavá pravidla a postavy působí živě a uvěřitelně. Pokud si autor udrží toto tempo a dokáže podobně zručně budovat i klidnější pasáže příběhu, má v rukou potenciálně skvělou fantasy knihu.