Poezie

S hlavou vztyčenou
Četba díla zabere cca 1 min.

S hlavou vztycenou
Autor: Smrk

Tam, kde se prodloužená záda

v roklině osudu ztrácí,

tam jednou spočinu i já.

Tam, kde mizí sny a ideály

mnoha generací,

tam jednou naleznu svou skrýš.

Vždyť víš, že není úniku

z temné pasti černé díry,

co jak peklo všechno schvátí

rozdrtí a nenavrátí,

co jak tlama rozevřená,

bezzubá však nenažraná,

rozžvýká zbytky víry

a spolkne v křečích zániku.

Tam, kde se prodloužená záda

v roklině osudu ztrácí,

tam jednou spočinu i já.

Bez výčitek, beze strachu,

bez lítosti z toho krachu,

ať štěstěna mě má, či nemá ráda,

půjdu s hlavou vztyčenou až tam,

kde končí prodloužená záda.

 

O autorovi

Smrk

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
a už zase jsem prázdnej papír - plnej skvrn asi byl jsem delší dobu na slunci - nebo na drogách ...
https://youtu.be/blZwoVefLjM?si=NiNT4p2GXWoxqKyU Milenčin pláč   Na jazyk dopadá hřejivý mr...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
Štěstí pro nás   Narodil jsem se pro štěstí Ty ses narodila pro mě Já pro tebe Štěst...
Dívko z mojí fantazieMožná někde žiješJsou to jen sny, přesto chci jeA tak jednou přijdešOsud m...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Omlouvám   Omlouvám, svoje boty omlouvám za chůzi, která bolí Omlouvám, svoje ruce omlouv...
The building has a church tower in the background.
Prochází chodbou perníkového zámku jde po schodech slepených cukrovou vatou až do mandlové komn...
Koupil jsem si v konzumuZa prázdné flašky od rumuJednu novou ženuPrý lepší jinde neseženuTak při...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce bu...
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. - ...
Já jsem liška BystrouškaZakousnu se ti do ouškaA chytneš možná vzteklinuProtože sežrala jsem zde...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Přes cestu mi skákalaHezká malá žabičkaK sobě mě tak lákalaAbych políbil jí na líčkaKvákala...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
Cítím blíže tvou polární zář, světla ti malují svatozář, barvy zalévají tvoji tvář, tv...
V labyrintu slov vzdávám hold básníkům, snad nezaniknou v kulminaci času. Přestaňme dávat výz...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
Když měsíc v mořském oceánu couvá mezi tichounkým šepotem hvězd kličkuje ve své konkavitě ...
Mezi růžemiTy si jináČlověk oněmíJen tiše zíráJiné růžeTrny mají co píchajíAle ty si je z...
Chce se mi spát, Jen nevím si s tím rady. Myšlenky, starosti, strasti, Volají, přímo křičí ...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
  Ze zrcadla, které ukazuje pravdu, ke mně posel z budoucnosti hovoří, mám si dát poz...
Vlnobití ticha kolem proplouvalo zákoutí sytilo svou přítomností do pavučin po stěnách se prot...
Zahlédla jsem červený svetr se sobem, to zvíře na mě čumělo jak komparsy, vzala jsem ten teplý...
Prosinec 26   Jak struktura diamantu stálá víra, v žilách proudící dobrotivá krev, a v m...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno