„Jak to, že ty, loupežnický synek pláčeš?“ zeptala se Káťa. Cipísek si utřel slzy a řekl: „Když mě se stýská.“ Káťa vzala do náruče malého loupežníčka a spolu se Škubánkem mu zazpívali.
Hajej dadej Cipísku
pofoukej si bolístku
a když budeš pěkně spát
krásný sen si můžeš zdát
Nežli večer zavřeš víčka
vzpomeň si na Večerníčka
pohádky jsou pro děti
tohle račte věděti
Když Cipísek usnul, dokončili potichu všechny obrázky své odpočítávání skoro šeptem. Poté všichni následovali Cipíska v jeho spaní.
Ráno se probudila jako první Šebestová. Vylezla na polici s knihami a nalistovala v knize O loupežníku Rumcajsovi stránku, kde byl obrázek celé loupežnické rodiny. Vystřihla nůžkami obrázek, ale opět se jí to příliš nepovedlo. To jí však nevadilo a nalepila na Cipíska tuto nepovedenou vystřihovánku. Když se Cipísek probudil, měl velikou radost, že je s tátou a mámou a křivé stříhání mu vůbec nevadilo.
Když rodina přijela z dovolené, děti vešly do pokoje. Maminka je provázela a hubovala je, že tu nechaly takový binec, a tak děti rozházené PEXESO uklidily. Ještě týž večer si PEXESO vyndaly a hrály ho. Přišlo jim divné, že jsou některé obrázky tak nějak jiné, ale když uviděli na posledních sami sebe, smály se a měly radost. Přesto jim bylo líto těch poškozených a už nikdy PEXESO nenechali ležet tak, jako před dovolenou.
Zazvonil zvonek a pohádky je
konek
vlastně konec
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Nápad oživit postavičky z pexesa a nechat je řešit vlastní záchranu je neuvěřitelně milý, hravý a má obrovský potenciál. Zapojení klasických večerníčkových hrdinů do jedné společné domácnosti funguje skvěle a probouzí v dospělých čtenářích příjemnou nostalgii. Zápletka s doplňováním chybějících kartiček pomocí rodinných fotek nebo kopírky je originální a dává epizodickému příběhu jasný a nosný cíl.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu dýchá hřejivá, pohádková atmosféra plná dětské fantazie a kamarádství, která čtenáře velmi snadno vtáhne do děje. Emoce postaviček, ať už jde o Cipískův stesk nebo společnou radost z nalezení kamaráda, jsou vykresleny uvěřitelně a s velkým citem. Opakující se básničky navíc skvěle podtrhují hravou náladu celého vyprávění a fungují jako příjemný rituál.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má svižné tempo, velmi dobře se čte a jeho rozdělení do menších dobrodružství je pro dětského čtenáře naprosto ideální. Dialogy působí přirozeně a slovní zásoba krásně odpovídá zvolenému žánru. Text by si však zasloužil pečlivější korekturu, objevují se v něm pravopisné chyby (např. ‘inventůra’, ‘zapoměli’, ‘sebou’ místo ‘s sebou’) a občasné zmatky v interpunkci, což ale plynulosti vyprávění naštěstí příliš neubírá.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi povedený a kouzelný pohádkový příběh, který má obrovský dar potěšit děti i jejich rodiče. Autor prokázal velkou dávku fantazie a cit pro budování laskavého světa, kde si všichni nezištně pomáhají. Po mírném uhlazení gramatiky a drobných stylistických úpravách by text mohl bez problémů fungovat jako krásná knížka. Určitě pokračujte ve psaní, máte přirozený vypravěčský talent a vaše texty mají srdce!