Povídka

Nedělní výlet
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: zblo

motto: Dum vivimus, vivamus (dokud žijeme, žijme naplno).

Kyborg-mutantka(1) Anička spolkla multiiluzivní pilulku a nasadila si hypervizualizační 3D přilbu. Rozhodla se, že tuto neděli stráví na výletě s virtuálním přítelem. Nejdříve podnikli v mlze, vichřici a lijáku hřebenový přechod Nízkých Tater a pak chvilku lyžovali ve sluncem prozářených Alpách na tak strmých svazích, až musel tu a tam zasáhnout adrenalinostatický spínač. Na závěr si Anička po osvěžující sauně a masáži dopřála několik orgasmů v luxusním apartmá karlovarského hotelu Thermal. Když vstoupila robot-pečovatelka(2) Růža, Anička už znaveně podřimovala v anatomickém lůžku, automaticky přestaveném z ergonomického křesla po té, co positive-affect-balanciometr odpojil stařenku od přístrojů. Růža jí bez vyrušení z odpočinku napíchla kapačku s kaloricky a vitamínově pečlivě vyváženou večeří a vklouzla do přístěnku, aby se po celodenním shonu připojila na nabíječku.

(1) Podle nařízení Českojazyčné komise Koordinačního podvýboru pro odbornou terminologii Genderové sekce Rady všeobecných práv při Organizaci unifikovaných národů je povoleno v případech označování osob, které si zvolily ženské pohlaví, ve složeninách slov oddělených pomlčkou bez mezer přechylovat do tvaru ženského rodu jen jejich poslední složku, a to tehdy, pokud by přechylováním všech částí docházelo k přílišné složitosti a nepřehlednosti textu.
(2) Výše uvedené nařízení se vztahuje i na humanoidní stroje a zařízení.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

zblo

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
„Přistáváme!“ Zavolal jsem na kolegy a připoutal se. Tato planeta je obydlena myslícími bytostm...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Sci-fi příběh pro nejlepšího tátu na světě. Napsal Ephe. V propastné hlubině nekonečného ves...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
city, landscape, panorama
[mks_dropcap style="square" size="46" bg_color="#000000" txt_color="#f...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
city, landscape, panorama
[mks_dropcap style="square" size="46" bg_color="#000000" txt_color="#f...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...
Jsem c. k. lapiduch a vězím v takové smrduté díře u Přemyšlu. Nebudu zabíhat do detailů: Fronta...
„Přistáváme!“ Zavolal jsem na kolegy a připoutal se. Tato planeta je obydlena myslícími bytostm...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
0