Spadané listí teď zdobí zasněný háj,
ohryzek srdce krčí se pod jabloní,
v melodii barev podzimu je ráj,
jenž křísí náklonnost, co se kaboní.
Touhy, ty, rostou ač den se stále krátí,
v bahně tone naděje milování,
však na blízku poletují všichni svatí,
kteří nadnáší otěže utrpení.
Koluje báseň větrem recitovaná,
že prohnilé jsou kouty uvnitř tvé duše,
však proudem je odplavená řeč prolhaná,
a nenávist je usmrcena z kuše.
Ač rok stárne, podzim je plný blahých krás,
ač my stárnem, život je plný vábných spás.
Hlasité předčítání