Nezařazené

Všední radosti
Četba díla zabere cca 2 min.

Jemná oranžová záře osvítila strop pokaždé, když si potáhl z cigarety. Kouř pomalu plnil jeho plíce a následně i místnost. Užíval si ten pocit. Ležel na zádech přikrytý po pas tenkou přikrývkou, kterou mu stále nadzvedával stopořený penis. Vzduch byl vlhký, nasákly potem a levnou voňavkou a přes špatně utěsněné okno do pokoje proudil chladný listopadový vzduch. Venku bylo mínus pět stupňů a sníh pomalu dopadal na zem, kde tvořil první pozdrav nadcházející zimy. To ticho, klid a její jemné oddychování ho plnily pocitem štěstí. Usínala k němu otočená zády, a tak mohl vidět její tetování. Indiánský lapač snů měla vytetovány mezi lopatkami. Lehl si na bok a objal ji kolem prsou. Pohladila jeho ruku a přisunula se blíž k němu. Oba byli nazí a její teplo ho zaplnilo stejně jako touha být opět v ní. Její vlasy voněli po šamponu zrovna jako ona celá. Políbil ji na rameno a každým dalším polibkem postupoval ke krku až na její tvář. Usmála se a když se k němu otočila jejich rty se střetly. Jemně se do nich zakousl a rukou přitom sjížděl z prsou níž do klína. Cítil to teplo mezi jejími stehny, které mačkal. Slabě vydechovala a vjížděla mu rukou do vlasů. Jejich jazyky tančily tanec lásky a srdce opět ožilo. Prsty jí krouživými pohyby přejížděl přes stydké pysky. Byla vlhká a když jí skousl ušní lalůček, tak zasténala. Přitáhla si ho na sebe a on se najednou nacházel sevřený mezi jejími stehny. Rukou ho nasměrovala na místo. Pomalými přírazy se dostával hlouběji do ní. Říká, že ho miluje a oběma rukama si přitáhla jeho obličej, aby ho políbila. Sex se stává intenzivnější až dostává monotonní rytmus. Její nohy jsou stále pevně obtočené kolem něho. Milují se jako naposledy, každá vteřina je pro ně vším a když je po všem, usíná s hlavou na jejím hrudníku. Kapka potu se mu srocuje na zátylku a pomalu putuje po zádech, ovšem to je poslední věc co cítí, než usne.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Michael Špaček

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Takto nějak zní zadání k mé povídce, které jsem vyfasoval při hodině českého jazyka. Pokud vez...
Když bych měla slova, mluvila bych. Když bych měla inspiraci, psala bych. Když bych měla slzy, br...
Vždy, když se děje něco špatného, nebo se člověk chová, jak by neměl, jak se to nesluší, vžd...
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
Někdy i žít je statečným činem.. Svolného osud vede, zpurného vleče... Celý lidský život ...
Slzy štěstí   v perly proměněný ...
Byl jsi tu se mnou celý můj život, jako kamarád i jako přítel.  Spolu jsme prošli vším, čím ...
23:57 Dobrou noc. Tma zakrývá vše, kromě klávesnice. Oči se upírají do obrazovky a myšlenka s...
Tak ono nestačí, že mě Jára kope ze spaní, protože se mu zdá, jak hraje fotbal. Dovedl to do tako...
Neni den, kdy by se mi v hlave nepromitl zivot tady a zivot predtim nez jsi se mi zase ozval. Snazim se v...
Mít v dnešní době odvahu být ženou bez „přidaných hodnot“, zkrátka být in nature, je ve sv...
Jsem přírodní bruneta. Tedy... mám takovou tu "podkladovou" barvu, jako spousta ostatních ...
Zpověď psychopata   Psáno “rádoby”deníkovou formou (na základě momentálních impul...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....
Víte, co je na depresích a stavech úzkosti nejhorší? Pocit samoty. Přiživujete v sobě hlas, zlý ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem přírodní bruneta. Tedy... mám takovou tu "podkladovou" barvu, jako spousta ostatních ...
Víte, co je na depresích a stavech úzkosti nejhorší? Pocit samoty. Přiživujete v sobě hlas, zlý ...
Vánoce, pro leckoho nejkrásnější svátky v roce, podle mě ztratily svůj původní význam. Nejde ...
Zpověď psychopata   Psáno “rádoby”deníkovou formou (na základě momentálních impul...
Nevěřil jsem, že z nadpozemských dálek budu schopen zaostřit tak titěrnou drobnost. Být tam dole,...
Když vám večer připadá, že jste se neodvolatelně rozhodli zůstat doma, když jste si oblékli žu...
23:57 Dobrou noc. Tma zakrývá vše, kromě klávesnice. Oči se upírají do obrazovky a myšlenka s...
Tak ono nestačí, že mě Jára kope ze spaní, protože se mu zdá, jak hraje fotbal. Dovedl to do tako...
Takto nějak zní zadání k mé povídce, které jsem vyfasoval při hodině českého jazyka. Pokud vez...
Když bych měla slova, mluvila bych. Když bych měla inspiraci, psala bych. Když bych měla slzy, br...
Útržky vzpomínek... Konečně jsme na chalupě. Tolik jsem se těšila – my oba! Po dvou dnech j...
Mít v dnešní době odvahu být ženou bez „přidaných hodnot“, zkrátka být in nature, je ve sv...
Neni den, kdy by se mi v hlave nepromitl zivot tady a zivot predtim nez jsi se mi zase ozval. Snazim se v...
road between green tress
Tisíce lidí, tisíce povah, tisíce názorů, ale pouze dvě strany! Dva odlišné úhly pohledu!! Na c...
Stačí světu ona bytost životaprostá? Spokojí se, nebo je to právě to, oč žádá? Poslušná a ...
0